(ČB 9/2017) Letošní vikářský ročník skončil. Spolu s Filipem Boháčem jsme byli vikariátní komisí shledáni vhodnými adepty farářské služby, a tak jsme od září oba nastoupili na své první farářské místo. Během vikariátu jsme ale byli v úplně jiné situaci než naši kolegové v minulých ročnících, účastnili jsme se totiž jen dva, zatímco v minulých letech bylo vikářů pět až deset. Dokonce se prý uvažovalo o tom, že vikariát tento rok kvůli malému počtu vikářů nebude. Díku Bohu se tak nestalo, a tak mohl Filip začít u mentora Michaela Erdingera v Sázavě, já u Tomáše Trusiny v Benešově.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 9/2017) Kolem manželských setkání jsme nějakou dobu přešlapovali jako mlsné kočky. Má to pro nás ještě cenu? Pár známých se účastnilo, dojmy spíše kladné, dokonce nadšené. Nakonec jsme se letos vypravili také. A patříme jednoznačně k těm druhým. „Tak si ty svoje líbánky užijte,“ špitla Lucce prostřední dcera, odjíždějící zrovna na skautský tábor. Cestou do Litomyšle v autě hádka, tak váháme, zda to neotočit domů. Nakonec s ohledem na to, jak drahé bylo kurzovné, tam přece jen dorazíme. V moderním internátu pedagogické školy,

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 9/2017) V první polovině června se v Chotěboři konal pod vedením br. faráře J. Strádala  seniorský pobyt v režii 2. sboru ČCE v Praze-Žižkově s ústředním mottem Pod ochranou nejvyššího. V rozhovorech i nabízených programech jsme se tentokrát soustředili k Božímu jednání v našich životních příbězích. Připomínaly se biblické příběhy, historické události ze dvou tisíciletí života církve Kristovy. Chtěli jsme se navzájem potěšit i povzbudit a vzájemným nasloucháním i sdílením prohloubit svoji schopnost rozpoznávat Boží vůli.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 9/2017) V Brémách jsou v integraci cizinců o několik kroků napřed. Tímto příspěvkem navazujeme na článek zveřejněný v šestém čísle Českého bratra a na rozhovor s koordinátorkou pomoci uprchlíkům v letním dvojčísle. Dnes přinášíme rozhovor se syrským uprchlíkem Ammarem Obeidem.

Proč jste ze Sýrie utekl?
V Sýrii má mladý muž, který není zdravotně postižený, povinnost dát se naverbovat do armády, jakmile dokončí vysokou školu. Jiná možnost jak získat práci, není. A protože jsem nechtěl zabíjet ani být zabit, utekl jsem.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →