(ČB 10/2017) „Jsou přistěhovalci neintegrovatelní?“, tážou se mnozí naši politici. V Brémách vidí celou situaci podstatně odlišně. Neptají se „zda“, ale „jak“. Jak se mají ti, kdo přicházejí, učit žít s domácími? Společným životem se přece proměňují obě strany. A tak se v průběhu času mění i ty hodnoty, které jsou zprvu pokládány za nezměnitelné.

V Brémách jsme se setkali s výraznou snahou, převážně syrských uprchlíků, začlenit se do společnosti. Bývalý student japanistiky z Damašku se v uprchlickém táboře učil německy tím, že si četl Nietzscheho knihu

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 10/2017) První český chrám, vlastně spíše modlitebnu v bytovém domě, která ale není žádný „domácí obývák“, nýbrž důstojný veřejný prostor, navštívíme v Benešově u Prahy. Budova sboru (postavená 1927), navržená zdejším architektem Vratislavem Scharfem, prošla několikerými úpravami. V původní podobě jí vévodila masivní dubová kazatelna evokující mj. vozovou hradbu. Na čelní stěně byl kalich a Bible, v postranních nikách Desatero

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 9/2017) Olga Navrátilová (*1980) vystudovala práva v Brně a teologii na Evangelické teologické fakultě UK v Praze, kde získala doktorát z filosofie. V ústřední církevní kanceláři pracuje na částečný úvazek jako právnička, na Evangelické teologické fakultě učí filosofii a je presbyterka evangelického sboru v Praze na Vinohradech. Českobratrská církev evangelická je jako unionovaná církev člen několika mezinárodních ekumenických organizací, mimo jiné také Světového luterského svazu (SLS). Olga Navrátilová byla zvolena členkou rady SLS a na sedmidenní valném shromáždění svazu, které se konalo v květnu v namibijském Windhoeku, naši církev zastupovala.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 9/2017) Novorozené děťátko může podle katolických řádů ve stavu nouze pokřtít kdokoliv, i nepokřtěný. Stav nouze je stav nouze a je nanejvýš dobře, že sám má větší váhu než snaha zachovat řádnost za každou cenu. Že se ale tato teze bude hodit zrovna mně, to jsem nemohla tušit.

Je to přes dva roky, co působím jako nemocniční kaplan, a letos na jaře se v mých mailech octla překvapivá prosba – šlo o pokřtění holčičky narozené ve 25. týdnu těhotenství s porodní váhou přes 600 gramů.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →