Archiv autora: Gabriela Malinová

Církev zpívající: Reformace a gregoriánský chorál

Ó Jezu Kriste 1541(ČB 3/2018) Reformace povýšila zpěv lidu a církevní hudbu a udělala z nich konstitutivní části liturgického dění. Navrátila shromážděnému lidu při bohoslužbách liturgickou aktivní funkci, která mu z biblického hlediska legitimně náleží. Šlo o to, aby bohoslužebný zpěv nebyl doplňkem, ale liturgickým jednáním lidu, živou účasti věřících na dialogu s Bohem a lidmi.

Rozmanitost pojetí
V reformaci bylo přehodnoceno vše, co se týkalo vnitřního i vnějšího života církve. A co se týče bohoslužebných zpěvů a hudby, kladly si nově vzniklé církve ve střední a západní Evropě otázku, v čem a nakolik se mají vzdalovat od katolické tradice. V každé reformační církvi vznikaly různé názory na funkci zpěvu ve shromáždění, na provozování vícehlasu a na instrumentální hudbu

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Ludvík Klobása slaví devadesátiny

IMG_2713(ČB 3/2018) Působil ve sborech ve Frýdku-Místku, Štramberku, Ostravě-Vítkovicích a v Ostravě. V důchodu pak ještě kratší dobu ve sborech v Bruntálu a Kyjově.

V aktivní farářské službě byl v letech 1955–1994. V nelehké době, pod dohledem státu, v napětí ve vztahu k církevním tajemníkům různých stupňů, zvláště pak ve funkci seniora. Jeho jednání však bylo vždy jasné a rozhodné, bez ustrašenosti a servilních ústupků.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Lubomír Balcar zemřel před padesáti lety

L_Balcar(ČB 3/2018) Pozorný a citlivý k lidem kolem sebe a neskonale laskavý v jednání s nimi – takový byl můj tatínek, první strašnický kazatel Lubomír Balcar. Jeho oči se smály a vyzařovala z nich dobrota.

Už v dětství prý své okolí bavil. A velmi společenský byl po celý život. Měl rád lidi a já jsem přesvědčen o tom, že i do základů strašnického sboru nějak zakódoval, že lidé se tady mají mít rádi a dělat si dobře, protože jiná odpověď na přijaté Boží milosrdenství není ve společnosti křesťanů ani možná.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Doktor Pavel Čejka

pavel_cejka_0001(ČB 3/2018) V pondělí 15. ledna v evangelickém kostele v Děčíně jsme se loučili s doktorem Pavlem Čejkou. Zemřel po krátké nemoci ve věku 85 let.
Svou účast a vděčnost přišlo vyjádřit velké množství lidí ze sboru, z okruhu lékařů a zdravotníků, těch, kterým se Pavel věnoval jako lékař, přítomni byli také mnozí z řad hudebníků.

Pavel Čejka se narodil 3. září 1932 v Praze. Do roku 1940 žil v horském prostředí Křižlic, později v Mladé Boleslavi. Od roku 1958 byl zaměstnán na interním oddělení nemocnice v Děčíně, později působil jako obvodní lékař nejen v Děčíně

Poslechněte si článek:

Pokračování textu