(ČB 3/2018) V pondělí 15. ledna v evangelickém kostele v Děčíně jsme se loučili s doktorem Pavlem Čejkou. Zemřel po krátké nemoci ve věku 85 let.
Svou účast a vděčnost přišlo vyjádřit velké množství lidí ze sboru, z okruhu lékařů a zdravotníků, těch, kterým se Pavel věnoval jako lékař, přítomni byli také mnozí z řad hudebníků.

Pavel Čejka se narodil 3. září 1932 v Praze. Do roku 1940 žil v horském prostředí Křižlic, později v Mladé Boleslavi. Od roku 1958 byl zaměstnán na interním oddělení nemocnice v Děčíně, později působil jako obvodní lékař nejen v Děčíně

Poslechněte si článek:

, ale také v České Kamenici a blízkých vesnicích. Doktorka Mahulena Daníčková přichází do Děčína v roce 1960 a brzy se s Pavlem ocitnou na společné cestě. Stali se i s dětmi Michalem, Pavlou a Lucií jistotou a znakem stálosti v evangelickém sboru, který byl ustaven v náročné poválečné době.

Svět hudby tvořil v Pavlově životě podstatné zázemí. Housle a snad ještě více viola ho provázely od mládí. Již v době gymnaziálních studií byl pozván k účasti v Mladoboleslavské filharmonii. V Děčíně v popředí hudebního života stál profesor Josef Waldmann, který vedl pěvecký sbor i Děčínský symfonický orchestr, v němž našel Pavel Čejka plné uplatnění. Až do loňského roku hrál Pavel v Děčínském barokním kvartetu, které bylo založeno už v roce 1969. Vystupovali mj. v Růžové zahradě na zámku, byli zváni do zahraničí a pravidelně hráli také pro velké množství lidí na odpoledním koncertu v evangelickém kostele na Štědrý den.

Tato vzpomínka neúplně vyjadřuje naši vděčnost za mnohé: za vlídnost a přejnost vůči dětem, také za trpělivost s námi hudebně málo vzdělanými, za jeho jemný humor, který neuráží.

Pavel neměl rád okázalost, přesto však duchovní milníky v životě rodiny (křtiny, konfirmace, požehnání sňatku) i v životech nás ostatních prožíval velmi silně. A snad by ve službě interpreta připojil po vzoru velkých mistrů: Bohu díky.

Petr Čapek