(ČB 10/2015) Ze všech stran slyšíme o „uprchlické krizi“. V České republice žádné hordy uprchlíků nepotkáváme, ale zajímat se a být informován je určitě užitečné. Z těchto důvodů jsem se vypravila do semonického sboru; s azylanty tam mají konkrétní zkušenosti. Na farské zahradě jsme hovořili s Jarmilou Boreckou a místním farářem Radimem Žárským. Pokračování textu
Archiv autora: Gabriela Malinová
Rozdíl kultur obohacuje, ačkoli přináší problémy. Uprchlíci z Barmy v Novém Městě na Moravě
(ČB 10/2015) 
(*1969) prošla profesemi jako osobní asistentka nebo pečovatelka. Vystudovala gymnázium, pak uměleckou nástavbu se zaměřením na textilní krajku, pracovala v muzeu, v kanceláři i v malé fabrice. Po čase naplněném hlavně péčí o děti a rodinu vystudovala na Husově institutu teologických studií v Praze misijně-charitativní činnost. Nyní pracuje jako sociální pracovnice. Před šesti lety, v době, kdy pracovala na zkrácený úvazek, se přidala k péči o uprchlickou rodinu z Barmy a zůstala u toho do dneška. Pokračování textu
Otázka na tělo: Vzali byste si domů na rok uprchlíka?
(ČB 10/2015)
Monika Žárská, lingvistka a překladatelka
Nevím. Ale protože jsem se v poslední době zabývala Přemyslem Pittrem, vím, co by udělal on. Vzal by si domů uprchlíků několik a okamžitě by jim začal vyprávět o Ježíši.
Pokračování textu
Neděle smíření ve Špindlerově Mlýně
(ČB 10/2015) Sešlo se nás v sobotu 5. září ve Špindlerově Mlýně nakonec asi 120. Tak ze dvou třetin Češi, z té zbývající Němci. Někteří z těch Němců byli vlastně původně Češi – tedy vlastně Čechoslováci – občanstvím, Němci jazykem a národností. Od roku 1945 jejich rodiny musely vyměnit Špindlerův Mlýn, kde žily „odjakživa“, za bavorský Marktoberdorf. Ale ne všichni se do odsunu dostali. Pokračování textu