(ČB 3/2016) Autorem loutky Jeronýma Pražského, která bude provázet pražské květnové oslavy k uctění památky a k připomenutí mučednické smrti tohoto náboženského myslitele, je Jan Růžička. Vystudoval řezbářství na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze na Žižkově. Bydlí ve vesničce Mokrá u Soběslavi, s ženou Kateřinou má tři syny a dvě dcery, doma jim však už zůstává jen ta nejmladší. Pokračování textu →

(ČB 3/2016) Od roku 2011 jezdím vypomáhat do Husince a Stroužného, sborů patřících k Reformované církvi v Polsku. A od doby, co církev už nezaměstnává „potulného kazatele“, k tomu přibyla péče o udržování kontaktů ještě s krajanskými sbory v Lodži, Kleszczówě a Zelově.

Hronov, kde od roku 1996 působím, je asi 4 km vzdušnou čarou od „Prajzka“. Hraniční patníky nesou zřetelné známky přitesání nožičky polského „P“ k německému „D“. Sbor ve Stroužném je od nás vzdušnou čarou asi 6 km, tedy náš nejbližší Pokračování textu →

(ČB 3/2016) Představte si střední školu. Ale nepředstavujte si ty středoškoláky jako lidi ještě nezralé, kteří potřebují poučit, oč v životě opravdu jde. Ne, oni už mají na život své názory, a když s nimi máte trochu trpělivosti, dovedou je i vyslovit. A jejich náboženství? Evangelíci mezi nimi nejsou žádní. Je tu znatelná skupina katolíků, i praktikujících. Na průběh toho, o čem chci psát, však skoro žádný vliv neměli. Z pozice víry prostě do Pokračování textu →

(ČB 3/2016) Že ČCE má celou řadu vztahů k církvím v zahraničí, ví kdekdo. Že nemá jen vztah k Evangelické církvi Německa (EKD), ale i k jednotlivým zemským německým církvím, to už ví lidí méně. A že jsou mezi zemskými církvemi docela zajímavé rozdíly, to už neví skoro nikdo. Pokračování textu →