(ČB 10/2017) Jak se Českobratrská církev evangelická vyrovnávala se změnou svého postavení po listopadu 1989, držíme-li se tématu „Cesty k smíření a odpuštění“? A bereme-li v úvahu širší rámec daný výročím vystoupení Martina Luthera před pěti sty roky?

Martin Luther byl bezpochyby vědomým členem církve katolické, tedy obecné. Také Jan Hus přijímal církev jako danost. Zápasy, ke kterým za Husa a Luthera docházelo, byly děním uvnitř církve, jejíž postavení jí umožňovalo mocensky zakročit. Odpor církve byl veden proti Lutherově rozpoznání, že církev není ani majetníkem ani prostředníkem spasení.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 10/2017) O česko-sudetoněmeckých vztazích budu vypovídat subjektivně. My Češi je totiž považujeme za problematické. Milujte. Odpouštějte. „Ale ve vztahu k sudetským Němcům? To přece nejde jen tak!“ slyším reakci.

Znám mnoho sudetských Němců, mám je ráda a vážím si jich. Vyrostla jsem v jejich kraji (narozena 1952), v odcizenosti. Dole v Herlíkovicích (po válce součást Vrchlabí) jsme neměli ani tušení, že nad lesem existují ještě Hořejší Herlíkovice s kostelem a že to celé byl kdysi Hackelsdorf. Nevěděli jsme nic. Nic o tom, že „lágr“ u Labe byl za války pobočkou koncentračního tábora

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 10/2017) Před třinácti lety otřásla naší veřejností zpráva ze severních Čech o brutální vraždě jednoho starého kněze. Dopustili se jí dva mladíci, jeden z nich nezletilý, jen proto, že jim na zábavě došly peníze a farář je přistihl na své faře při pokusu o krádež. Dostali vysoké tresty. Ten mladší z nich po deseti letech vyhledal vězeňského kaplana. Setkal jsem se s ním a vyslechl jsem jeho příběh. O tom, jak tomu knězi ministroval, on ho zval na faru a dával mu drobné. O tom, jak se oné osudné noci vyděsil, když ho kněz přistihl při činu, a ze strachu, že se na něj bude zlobit, ho raději ubil k smrti.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 10/2017) Marek P. Lukášek, farář
Když ten, kdo mi ukřivdil, se neomluvil ani neprojevil lítost. To je pak těžko uchopitelné lidsky ale, domnívám se, i teologicky.

Olga Richterová, lingvistka a občanská aktivistka
Když někdo vědomě lže. Zejména veřejně, do médií. To se mi odpouští těžko. Podobně když někdo sám sebe přesvědčí, že to, co prezentuje, je celá pravda. A svede tak spoustu dalších

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →