(ČB 10/2017) Jak se Českobratrská církev evangelická vyrovnávala se změnou svého postavení po listopadu 1989, držíme-li se tématu „Cesty k smíření a odpuštění“? A bereme-li v úvahu širší rámec daný výročím vystoupení Martina Luthera před pěti sty roky?
Martin Luther byl bezpochyby vědomým členem církve katolické, tedy obecné. Také Jan Hus přijímal církev jako danost. Zápasy, ke kterým za Husa a Luthera docházelo, byly děním uvnitř církve, jejíž postavení jí umožňovalo mocensky zakročit. Odpor církve byl veden proti Lutherově rozpoznání, že církev není ani majetníkem ani prostředníkem spasení.
Poslechněte si článek:


