Archiv autora: Adéla Rozbořilová

Večeře Páně a konfirmace

(ČB 4/2021) Mé přání je, aby křtů starších dětí a dospělých a vysluhování Večeře Páně (redakci prosím, aby mně dovolila psát obě písmena velká) ve sborech ČCE přibývalo – a konfirmací a křtů nemluvňat ubývalo. Samozřejmě nechci nic rušit ani zavádět. I nadále budeme křtít nemluvňata a konfirmovat teenagery a velmi časté vysluhování Večeře Páně nezavedeme přes noc. Nicméně předpokládám, že tradičních evangelíků bude v nejmladší generaci méně a méně a konvertitů naopak více a více.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu

Slavnost víry

(ČB 4/2021) Ačkoliv není konfirmace svátost, zaujímá v životě evangelických sborů významné místo. Jsou sborové kroniky, kde z mnoha let chybí zápisy, ale fotografie konfirmandů je tam skoro vždycky. Jsou kostely, kde se okna myjí jednou ročně, a to právě před konfirmací.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu

Mít kde navázat

(ČB 4/2021) Základ církve tvoří vedle samého Krista lidé. A jejím jádrem jsou lidé aktivní. Nejeden potenciálně aktivní evangelík však odpadne paradoxně právě po etapě svého duchovního života, během níž by se měl ve své víře utvrdit – po konfirmaci. Čím to je? A jak to udělat, aby byl „kostel“ pro konfirmandy atraktivní i v dnešním světě, plném rozmanitých možností, jak vyplnit svůj volný čas?

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu

Otázka na tělo: Co pro vás znamená konfirmace?

(ČB 4/2021) Konfirmována jsem byla před 60 lety. Dodnes mám v paměti, jak důležitá událost to pro mě byla. Příprava na konfirmaci byla obdobím, v němž jsem promýšlela hlavně význam křtu a večeře Páně. Pokřtěna jsem byla jako nemluvně, a konfirmaci jsem tedy vnímala jako osobní přitakání ke křtu. A velmi slavnostní byla skutečnost, že jsem při konfirmaci mohla prvně přistoupit k VP. Viděla jsem u svých rodičů, že je to pro ně významná věc. Cítila jsem, že eucharistie je něco mimořádného, co mě včleňuje do společenství Kristova lidu. Konfirmace byla tedy pro mě důležitá také tím oficiálním přijetím do sboru. Uprostřed necitlivého totalitního systému to bylo místo opravdovosti, svobody a bezpečí.

Lia Valková, bývalá synodní kurátorka ČCE

Pokračování textu