(ČB 3/2020) „Chci se stát policistkou,“ říká 14letá Jenifer. „A víš, jak toho dosáhneš?“ Chvilka mlčení. „Nevím.“ Podobné odpovědi zazní v nízkoprahovém klubu pro mládež Rubikon na kraji Vsetína několikrát. Ambice by dívky i kluci měli. Jako Romové ale narážejí na celou řadu komplikovaných bariér. Pravděpodobnost, že by je zdolali svými vlastními silami, se statisticky blíží nule. Potřebují podporu a od toho je tu právě nízkoprahový klub Rubikon, provozovaný Diakonií Vsetín. Pomáhá nejen samotným mladým Romům, ale vlastně všem obyvatelům Vsetína.

Poslechněte si článek:

Podle pravidel

Vystěhovat nedisciplinované a chudé romské rodiny ze zdevastovaného domu v centru Vsetína se zpočátku mohlo zdát jako chytré řešení. Lokalita na Poschle, kde část rodin našla nové zázemí, se ale ukázala jako past. Nachází se v největší možné vzdálenosti od centra, od okolí je odříznuta řekou, rychlostní silnicí a čistírnou odpadních vod. Nedaleko sice staví autobus, má ale velmi řídký jízdní řád. Pokračování textu →

(ČB 3/2020) Sámerovi je deset let. Do Libanonu utekl se svou rodinou před syrskou válkou. Usídlili se jako mnoho jiných Syřanů v chudinské čtvrti na okraji Bejrůtu. Sámerův otec Ahman si z války odnesl trauma, které se rozvinulo do epilepsie. Snaží se pracovat, ale nemůže každý den. Pětičlenné rodině tak často chyběly peníze na nájem i na jídlo. Sámer proto začal pracovat v holičství. Za dopoledne si vydělal asi dva dolary. Malý příspěvek do rodinného rozpočtu byl příliš vysokou cenou za to, že desetiletý chlapec nemohl chodit do školy.

Poslechněte si článek:

Sámerova matka se obrátila na Tahaddi, komunitní centrum, o kterém se dozvěděla od žen ze sousedství. Tahaddi provozuje školu a pro Sámera se tam našlo místo. Chlapcova obnovená školní docházka znamenala však pro rodinu výpadek příjmu. Pokračování textu →