(ČB 3/2020) Dejvický sbor je v naší církvi považován za bohatý. Není to, na rozdíl od některých jiných pražských sborů, dáno ziskem z pronajímaných nemovitostí, ale přičinlivostí jeho členů. Ta se projevila již při budování nové modlitebny ve Wintrově ulici před více než 20 lety.

Poslechněte si článek:

Benefice pro Diakonii

Již zhruba 20 let však nemalé procento obětavosti nesměřuje na jen provoz sboru, případně celé církve, ale i na charitativní účely. Značnou zásluhu na tom má bývalý farář Petr Hudec se svým zápalem pro Diakonii. Prakticky hned po příchodu Hudcových do Dejvic jsme začali, zprvu nepříliš systematicky, s beneficí ve prospěch diakonické práce. Silným impulzem bylo také navázání stále trvajícího partnerského vztahu se střediskem Diakonie Stodůlky. Pokračování textu →

(ČB 3/2020) Jako každý rok jsme se ve sboru v Novém Jičíně v lednu sešli při novoročním koncertě. Pravidelně zde vystupuje hudební soubor Pavla Josefa Vejvanovského pod vedením sestry Anežky Michálkové a pokaždé nám připraví nový a krásný zážitek. Letos nacvičili skladby od Benjamina Brittena, Pavla Knápka, Henryho Purcella a F. X. Brixiho. Ke skladbě Princezna z Persie Henryho Purcella byly přizvány i mladé tanečnice ze ZUŠ Nový Jičín, které pohybem krásně ztvárnily kompoziční myšlenku.

Vyvrcholením koncertu bylo vystoupení našeho celocírkevního kantora, skladatele a organizátora různých hudebních kurzů, bratra Ladislava Moravetze.

Poslechněte si článek:

(ČB 3/2020) Již podruhé v krátkém čase navštívil ašský sbor synodní senior. Nejprve loni, na konci června, při českoněmeckých přeshraničních bohoslužbách pod širým nebem na vrchu Háj ve Smrčinách a letos o 2. neděli po Zjevení Páně. Tentokrát byl Daniel Ženatý přivítán místním sborem při ordinačních bohoslužbách presbytera sboru Oldřicha Petrlíka, jenž byl tak slavnostně pověřen službou výpomocného kazatele, která je v Západočeském seniorátu velmi potřebná.

Poslechněte si článek:

(ČB 3/2020) Ekumenické oddělení se zabývá vnějšími vztahy církve. To znamená vztahy se všemi církvemi v České republice, s partnerskými církvemi v zahraničí a také podporou vzniklých vztahů na sborové i celocírkevní úrovni stejně jako u krajanských skupin v cizině. Je to činnost organizačně náročná, pestrá a nákladná, ve výsledku však obohacující a přinášející reflexi našich snah či důrazů z druhé strany. Četnost zahraničních kontaktů a vážnost, již v očích zahraničních partnerů máme, je vysoká a zavazující. Na to, jak ekumenické oddělení funguje, jsme se zeptali Daniely Hamrové.

Poslechněte si článek:

Práci v ekumenickém oddělení dobře znáš. Jak dlouho už místo referentky zastáváš?

V ekumenickém oddělení jsem už dvacátý rok, za dobu svého působení jsem tu zažila čtyři synodní rady, tři synodní seniory, šest vedoucích tajemníků a dva šéfy ekumenického oddělení. Kolegy bych asi všechny nespočítala, skončila jsem u čísla 15. Pokračování textu →