Archiv autora: Adéla Rozbořilová

Téma

Budiž naše láska jako Papinův hrnec

(ČB 6/2020) Máte-li rádi třináctky, pak vězte, že v 13. kapitole Pavlova prvního listu do Korintu je text rozdělen na 13 oddílků a v nich je pak notoricky známý text o lásce. Tedy – notoricky známý… Aby to někdo odříkal z paměti, s tím jsem se ještě nepotkal. On je ten seznam totiž sáhodlouhý. Apoštol vyjmenovává hned 15 vlastností, jaká láska má mít, aby to láska opravdu byla! Zapamatovat si 15 vlastností je asi příliš, zvláště, když se ty významy překrývají.

Poslechněte si článek:

Ten překryv ale teď využiju. Z toho všeho podtrhnu to, čím ten seznam začíná a končí: „Láska je trpělivá“ – a láska vytrvá, ať se děje cokoliv. Přesně uprostřed ještě jednou totéž, jen formulováno tak, že láska se nedá „vydráždit“. A těsně před koncem, jen tak na připomenutí počtvrté, že ať se děje cokoliv, láska vydrží. Pokračování textu →

Téma

Otázka na tělo: Kdy jste se naposled rozhodli něco strpět/snést?

(ČB 6/2020) Poslední dobou mám naopak pocit, že je dobře, abych už nadále všechno jen nesnášel a nesnažil se strpět, ale ozval se, protestoval, nesnášel nesnesitelné. Připadá mi, že jakési laciné tolerance a snášenlivosti, které zavánějí lhostejností, bývá až příliš. Konfrontace až konflikt jsou zdravé, klidně i ve sboru a ve staršovstvu. Nenechat být, jak se třeba mluví o druhých, jak se interpretují a komentují názory a postoje druhých. Snášenlivost – má-li to být skutečná ctnost – má přijít na řadu až potom, co si věci vyříkáme.
Pavel Pokorný

Poslechněte si článek:

Založil jsem kostel. Virtuální. Je to jako z Cimrmana s hospodou u silnice na Písek – chodí mi tam lidi. Často hodně divní. Vulgární. Kacířští. Zmatení. Charismaticky sluníčkoví… Se všemi se učím mluvit. Napořád si opakuji 13. kapitolu prvního listu do Korintu: První a poslední vlastnost lásky je trpělivost. Někdy fakt trpím. Ale když oni snáší mě, s mým jedovatým a kousavým sarkasmem, Pokračování textu →

Moje církev

Jak čelit vymírání farářů?

(ČB 6/2020) V posledních dvou článcích jsme se věnovali praktickým záležitostem – cílům, plánování, systému práce. Teď je čas obrátit se k tématu jiného druhu, ale stěžejního významu: jak získat, motivovat a udržet lidi, kteří v církvi pracují. Není náhoda, že problém „vymírání farářů“ byl jeden z prvních, na který se soustředila práce strategické komise a konkrétní návrhy byly projednány a schváleny na synodu v r. 2018, tedy ještě dříve, než byl celý strategický plán dokončen.

Poslechněte si článek:

V církvi se občas setkáváme s názorem, že hlavní a postačující motivace pro farářské povolání je vlastní žitá víra a touha ji rozvíjet u jiných. Na ničem jiném by nemělo záležet – různé překážky a nevýhody (třeba nízký plat, neustálá pohotovost v jakoukoliv denní či noční dobu, složité podmínky zanikajících venkovských sborů) jsou jen užitečná zkouška, kterou se víra a osobní nasazení ještě posiluje. Zdálo by se tedy, že není co řešit. Pokračování textu →

Moje církev

Hlasatelna v Husově sboru na Vinohradech

(ČB 6/2020) Nezastupitelnou roli při Květnovém povstání českého lidu, a zejména při Pražském povstání, sehrál Český rozhlas. Bez něj by povstání nemohlo vzplanout tak rychle a v intenzitě, kterou potřebovalo. Německá strana si v té souvislosti uvědomovala stěžejní roli rozhlasu, a proto byla jeho budova intenzivně ostřelována německým dělostřelectvem i letectvem. V neděli 6. května večer ji těžce poškodilo vzdušné torpédo německého letounu. Vysílání se načas museli ujmout technici v provizorním studiu, zřízeném u strašnického vysílače, zatímco se připravovalo náhradní pracoviště v Husově sboru na Vinohradech. K aktérům přesunu vysílání do kostela patřil hlasatel Zdeněk Mančal. Coby věřící Církve československé husitské důvěrně znal prostředí vinohradského sboru, kde se již dříve účastnil domácího odbojového hnutí ve skupině „Družstva v prvním sledu“, které vydávalo a kolportovalo ilegální

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →