(ČB 7-8/2015) Vyučila se jako zahradnice, pak pracovala jako barmanka. Před pěti lety ale měla při autonehodě těžký úraz. K původním oborům se pak už nevrátila. Vážná nehoda zanechala trvalé následky: ochrnutou ruku. A ta byla všem potenciálním zaměstnavatelům na překážku. Jakmile se o handicapu dozvěděli, ztratili zájem. Trvalo to tak tři roky.

Dnes třicetiletá Klára pracuje jako vedoucí v obchodě. Podnik sídlí v prostorech bývalé sídlištní základní školy v Táboře. Najdete tu zboží všeho druhu: knížky, dětské hračky, nádobí, elektrospotřebiče – prostě co kdo přinese. Na tom totiž nově otevřený Obchod dobré vůle, provozovaný Diakonií Rolnička, stojí.

Mimořádný zájem
Celý koncept je inspirován americkými obchody „Goodwill“, jejichž mottem jsou již od roku 1938 slova: „Není to charita, ale šance“. Princip je jednoduchý: lidé darují nepotřebné, ale zachovalé a funkční věci a obchod je dál za výhodné ceny prodává. Zisk je určen na financování služeb neziskové organizace, která obchody provozuje.

Diakonie Rolnička si Obchod dobré vůle nanečisto vyzkoušela již několikrát při pořádání tradičních jarních jarmarků. Jejich součástí byl i Charitativní bazárek, kam lidé mohli darovat jakékoli nepotřebné věci a zároveň si za symbolické ceny nakoupit věci darované někým jiným. V roce 2014 provoz tohoto provizorního Obchodu dobré vůle rozšířili na deset dní. Zájem o darování i koupi věcí byl mimořádný. To tedy vedlo k definitivnímu rozhodnutí otevřít stálý kamenný obchod.

Možnost odevzdat někam nepotřebné funkční věci a poslat je za nízkou cenu dále do oběhu ale není ten hlavní důvod, proč Obchod dobré vůle v Táboře vznikl. Nejdůležitější je, že dá práci osmi lidem s mentálním a kombinovaným postižením a čtyřem dalším s postižením zdravotním. Dohromady tu tedy najde zaměstnání dvanáct lidí, kteří by jinak u běžných firem či podniků naráželi na stejnou bariéru neochoty, jako se to stalo paní Kláře, zmiňované v úvodu.

Ať slouží
Obchod dobré vůle se v Táboře otvíral prvního června a hned druhý den se stalo prakticky totéž na druhém konci republiky. Svůj Dobročinný obchůdek otevřela i Diakonie Vsetín.
Základní princip je stejný, konkrétní realizace se liší. Zatímco v Táboře v sortimentu nemají třeba obnošené oblečení či obuv, ve Vsetíně ano. Zatímco v Táboře jde především o pracovní příležitosti pro lidi s různým handicapem, ve Vsetíně mají zisky z Dobročinného obchůdku sloužit jako zdroj prostředků pro služby seniorům a lidem v sociálně tíživé situaci.

Dá se očekávat, že s podobnými projekty se budeme setkávat čím dál častěji. Zbavit se neužívaných věcí (máme jich většinou plné byty), aby mohly dál sloužit, a přitom podpořit nějakou konkrétní organizaci pomáhající potřebným, se totiž jeví jako velmi přitažlivá možnost. Dosavadní zkušenosti ukazují, že jí lidé rádi využijí.

Adam Šůra