Úvodník

Kdo chce, dobré věci vidí

Dobrý strom se pozná po ovoci. Zdálky nepoznáte, zda je kvetoucí třešeň planá, nebo je to sladká a křupavá srdcovka. Ale když plody uzrají, je to jasné třeba i se zavázanýma očima. A církev se pozná podle činů. Slovo je důležité, je to základ a příprava na cestu do světa, ale okolní společnost bude ty zvláštní houfce, které si říkají věřící, stejně posuzovat podle toho, co dělají.

Poslechněte si článek:

S hrdostí můžeme nabídnout mnoho dobrých věcí. Diakonii s její péčí o lidi s postižením, o staré, nemocné, znevýhodněné, jedince na okraji společnosti… Sláva, že se tato potřebná organizace mohla po revoluci rozrůst do rozměrů, které již dávno převýšily velikostí svého zřizovatele, totiž církev. Služba společnosti je to ohromná. Dále církevní školy. Nabízejí vlídné prostředí, vedou a zachraňují problémové žáky a vzdělávají s výbornými výsledky. Tábory pro rodiny s handicapovanými dětmi s třicetiletou tradicí jsou rovněž více než dobrou vizitkou. Mnoho rodin, které církevní prostředí zpočátku neznaly, jezdí opakovaně a s vděčností. Dál můžeme zmínit ekologické aktivity, Fair Trade s Obchůdkem Jednoho světa, desítky svateb snoubenců, kteří za farářem přišli, aniž by byli z církve. O tom všem se v čísle, které jste právě otevřeli, dočtete.

Možná, že okolní svět vidí i jiné ovoce naší víry. Nesváry ve sborech nebo přísnost a neústupnost ve sporech. I to jsme my, evangelíci. Ale smysluplných, pozitivních a následováníhodných příkladů je určitě víc. Kdo dobré věci vidět chce, jistě je vidí.

Inspirativní čtení přeje všem
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – O. Ruml
Muzeum Husova domu – A. Šmilauerová
Bez dobrovolných asistentů bychom nedokázali nic – D. Ženatá
Co je tak lákavé na čase stráveném s lidmi s nejrůznějším postižením? – M. Stolařová
Být součástí férového světa – A. Rozbořilová
Chceme se vzít – L. Ridzoňová
Ze svých škol můžeme mít radost – J. Plíšková
Otázka na tělo: Poslali byste své dítě do církevní školy?

MOJE CÍRKEV
Hájíme (si) lidská práva – J. Vondrová
Markétka v říši „Švábů“ – M. Petrášová
Každý ať přiloží ruku k dílu – D. Kenningová
Večeře Páně – D. Blecha
Novoborský husitsko-evangelický kostel – J. Kirschner
Reformace a církevní hudba – L. Moravetz
Slovo na rozloučenou s Alfredem Kocábem – J. S. Trojan
Vzpomínka na Pavlu Titěrovou – M. Ježdíková

DIAKONIE
Zahradník, kuchař, cukrář – A. Šůra

SLOVO
Poděkování čínských křesťanů
K sedmdesátému výročí založení Státu Izrael – P. Sláma
Ropa, uhlí, plyn – kamarádi ČCE? – Á. Tkadleček, D. Pfann
Vedení církve k investičnímu kodexu – E. Zadražilová, V. Zikmund
Úvahy pod kazatelským stromem – M. Hübner
Poslední slovo: Půlnoc v kostele – P. Hájíčková

RECENZE
M. Veselovský: Tomáš Holub. Biskup na snowboardu – J. Plíšková
L. Pecharová: Po stopách stoleté dámy – D. Ženatá