(ČB 12/2016) Domažlický evangelický kostel patří mezi nejzajímavější moderní sakrální stavby, které se u nás realizovaly. V roce 2008, kdy byl dokončen, se dokonce stal stavbou roku Plzeňského kraje. V té době se jednalo o jediný kostel, který byl na Domažlicku za posledních 70 let postaven. Stavba nemá pouze ambice sakrální, funguje i jako komunitní a farní centrum. V novém kostele vzniklo zázemí pro děti a mládež, pro biblické hodiny i pro pořádání větších duchovních a kulturních událostí; v areálu je i byt pro faráře. Kostel na sebe poutá pozornost jak výjimečnou architekturou,

Poslechněte si článek:

tak i zajímavým umístěním ve svahu uprostřed zeleně. Stavba navazuje na osvědčenou funkcionalistickou tradici, ale architekt Ladislav Schejbal se nebál barevně zdůraznit členění objektu na jednotlivé bloky. Kromě obvyklé bílé pojal obytný blok šedě, věž pak má barvu modrou. Její gradace je ještě zdůrazněna k nebi stoupajícími červenými pruhy a symbolem kříže na boku.

Zvon z tureckého děla
Do věže kostela Domažličtí umístili zvon s neobvyklým osudem. Původně odlit z tureckého děla v německém Budyšíně byl dovezen ze zrušeného kostela na Náchodsku. A na vrcholu věže pak byl nedávno instalován moderně pojatý kalich. Jak cestuji po sakrálních stavbách, na okraj mě napadá, že by se zde mohli inspirovat autoři katolického centra Matky Terezy na Jižním Městě a do fádního výrazu své stavby zapojit i barvy. Jak známo, sestry tohoto řádu nosí šátek s modrými pruhy, a tak by se tato barva mohla také symbolicky objevit třeba na věži kostela.

Poznámky k interiéru kostela
Vraťme se ale na Chodsko. Je možná škoda, že stejně barevně odvážní nebyli místní evangelíci při návrhu interiéru, a kříž, nijak barevně neodlišený, se na bílé čelní stěně hlavního sálu ztrácí. Má to však zřejmě i své „ideologické důvody“, v evangelickém prostředí platné obecně. Scházíme se přece „pod praporem Bible a kalicha“, nevím ale, zda u sotva jednoprocentní menšiny je to stále to nejnosnější. A obávám se, že ani v soutěži o nový design znaku ČCE se kříž jako obecný křesťanský symbol do loga nedostane. V době mé návštěvy, už před lety, nebyl v domažlickém kostele příliš důstojný stůl Páně – ve stísněném prostoru, zabraňujícím vytvořit kruh pro vysluhování večeře Páně. Byl tedy posunut více do středu sálu a židle umístěny do půlkruhu v jeho okolí. Dispozice je tak již méně statická a divadelní. Podle faráře sboru Petra Grendla je však dnes už vypracován návrh nového stolu i kazatelny a hledá se vhodný „výrobce“.

Rozmanité využití sborového domu
Sbor v Domažlicích vznikl před 93 lety. „Stavbu kostela překazila nejdřív okupace a válka a pak měnová reforma, která znehodnotila ušetřené peníze,“ uvedl Petr Grendel pro architektonický žurnál v roce 2009. Na sboru působí od otevření nového kostela a s jeho funkčnosti je i po osmi letech intenzivního provozu spokojen. „Pořádají se zde výstavy, koncerty, přednášky i konference, zatím nebylo třeba prakticky žádných úprav. Naše prostory využívají ještě tři další křesťanské církve či společenství“ (CČSH, KS Domažlice, CASD). Uvažovalo se i o cukrárně, která ale nakonec realizována nebyla.

Přijatelná cena budovy
Za pozornost stojí, že tato poměrně dominantní stavba v členitém terénu stála pouze 11 milionů korun. Stavaři to vysvětlují použitím kvalitního a hlavně rychle zpracovatelného stavebního materiálu. Stěny jsou provedeny z lehkých pórobetonových tvárnic a podle Antonína Vlčka, jehož firma stavbu realizovala, u velkých stavebních zakázek roste význam takových rozpočtových položek, jakými jsou rychlost zdění a vysoká produktivita práce. Peníze místní evangelíci získali z prodeje své již nevyhovující budovy v centru města a z darů z ústředí církve i ze zahraničí. Půl milionu také doplnila sbírka místních lidí.

Slovo nakonec
V seriálu o moderní architektuře jsme se přiblížili k závěru. Během dvou let jste mohli číst o téměř 25 kostelích a modlitebnách, postavených na našem území ve složitém 20. století, i o několika stavbách téměř současných. Připomněl jsem skoro 20 interiérů, které v tuhých dobách, kdy nebylo možné nové stavby uskutečnit, upravil a svými obrazy vyzdobil Miroslav Rada. V lednu bych na závěr ještě rád představil originální stavbu: Archu v Kaplicích.  

Jan Kirschner, foto autor