(ČB 11/2016) Od počátku své farářské práce jsem měl ambice zvěstovat evangelium veřejnosti. Z rozmanitých pokusů vznikly nakonec úspěšné bohoslužby, které se odehrávají jednou za měsíc v brněnském klubu Desert, sklepním podniku sice nevalné pověsti, zato ale v samém centru města.
Celá věc nespadla z čistého nebe. Již dříve jsem pořádal „bigbítové bohoslužby“ či „bohoslužby v jiném rytmu“, které vyvrcholily dvousethlavým davem v kulturním středisku Na Musilce. Pak ale začal jeden kamarád pracovat jako produkční ve zmíněném, znovu otevřeném Desertu a nabídl mi, abych bohoslužby provozoval tam.
Poslechněte si článek:
Nabídka mě nadchla, vždycky jsem toužil kázat v hospodě či hudebním klubu.
Od září 2006 tedy zvěstuji Boží slovo u piva či jiných tekutin – jedenkrát měsíčně (kromě prázdnin), v otvírací době, za normálního provozu hospody. Jak pravil po osobní zkušenosti komentátor Martin Fendrych – „je to vykročení“. Církev nezůstává se zvěstováním Slova uzavřena ve svých budovách; jde s kůží na trh, působí mezi lidmi přímo v jejich přirozeném prostředí.
A jak bohoslužby vypadají? Nejsou „klasické“, jak je známe z evangelických kostelů (i když liturgicky jejich tradiční pořad v podstatě kopírují), jedná se o zvláštní bohoslužebný tvar, který kombinuje modlitbu a zvěstované Slovo s hudebním vystoupením a prvky talk show či literárního večera.
Štěpán Hájek s hostem (foto Benjamín Skála)
Jinými slovy – jde o bohoslužby, kde místo společného zpěvu hraje pozvaná kapela a kde důležitá úloha náleží pozvanému hostu, který nejen že čte z Bible a dalších textů, ale já s ním vedu taky rozhovor. Domnívám se, že právě tato různorodost a napětí mezi kázáním, hudbou a osobností hosta jsou důvodem, proč tento experiment zafungoval a přivádí nové a nové zájemce, takže již devět let je stále plno.
Bohoslužby Desert nechápu prvoplánově jako záležitost misijní. A rozhodně nedělám žádnou propagaci husovickému sboru ani ČCE. Je to spíš pokus zvěstovat evangelium současnému člověku, který se z nějakých důvodů do církevních budov ostýchá vkročit. O to větší radost ovšem mám, když se někdo z účastníků Desertu ve sboru objeví. Anebo když se snoubenci přiznají, že chtějí na svatbě faráře, protože prostě chodili do Desertu…
Štěpán Hájek, farář v Brně-Husovicích http://stepanhajek.mysteria.cz/desert.htm