(ČB 11/2016) Přes čtyři sta mladých věřících zamířilo o víkendu 7.–9. října do Třebíče, kde se setkali na Sjezdu (nejen) evangelické mládeže. Ústřední téma znělo „Dál tou vodou“ a prolínalo se do většiny připravovaných programů.
Úspěch sklidila novinka letošního ročníku – patnáctiminutovky inspirované konferencemi TEDx (Technology-Entertainment-Design), při nichž po sobě vystupuje několik řečníků a každý má patnáct minut na vysvětlení nějakého zajímavého tématu.
Poslechněte si článek:
Vystoupil na ní například brněnský farář Štěpán Hájek, který otevírá církev lidem prostřednictvím akcí pro veřejnost; studentka medicíny a dobrovolnice v nemocnici ve Východním Timoru Klára Vyhnánková nebo zastupitel na pražském magistrátu za Českou pirátskou stranu Mikuláš Ferjenčík.
Ústřednímu tématu se věnovalo několik biblických programů či film H2Omx o projektu shromažďování dešťové vody v Mexiku. Zájemci si mohli poslechnout přednášku Boba Helekiy Ogoly o křesťanství v Keni, tamní kultuře a hodnotách nebo zhlédnout vystoupení improvizačního divadla Bafni. Páteční i sobotní večer zakončily modlitby Taizé v bazilice sv. Prokopa.
V neděli dopoledne setkání uzavřely bohoslužby, které hudebně doprovodili účastníci vokální a instrumentální dílny.
Sjezdu se pravidelně účastní několik set mladých věřících z celé republiky, dveře jsou otevřeny lidem všech vyznání i nevěřícím. Setkání pořádá Českobratrská církev evangelická od roku 1990; po éře socialismu tak navázala na tradici prvorepublikových setkání. Sjezd se koná pokaždé v jiném městě a jeho obsahem jsou dílny, přednášky, diskuse, hudba, divadlo, film, duchovní programy a další. Probírána jsou taky aktuální témata, týkající se života mladých lidí i jejich problémů. Cílem je vést mladé lidi k samostatnosti, toleranci, rozvíjení ekumenických kontaktů, získávání kulturního rozhledu a schopnosti orientovat se v dnešní společnosti.
Pohled do zákulisí
Příprava každého Sjezdu začíná s více než ročním předstihem. Je nutné vyřešit v kterém městě jej uspořádat, jaké prostory využít, navázat spolupráci s městem, místním sborem a různými organizacemi, požádat o dotace a granty a v neposlední řadě vymyslet program a oslovit vystupující. S blížící se akcí se spouští přihlašování, informování dopravců o větším počtu cestujících, shánění dobrovolníků na pomoc, nákup a půjčování všeho potřebného a snaha nezapomenout na spoustu drobností.
Organizátoři (pracovníci oddělení mládeže a Celocírkevní odbor mládeže) odjíždějí na místo konání už o den dříve, aby zajistili hladký průběh a vše připravili na nápor několika set mladých lidí. Veškerá koordinace je poměrně náročná a tak je nutné, aby každý v týmu dopředu dobře znal svůj úkol.
Co by to ale bylo za akci, kdyby se neobjevilo něco, co člověk předem nečeká a najednou to musí řešit. Některé situace byly úsměvné. Například, když jeden nejmenovaný farář přijel na místo a první věta, kterou řekl organizátorům, zněla: „Zapomněl jsem talár a kalichy.“ Jiné situace už byly úsměvné méně a k úspěšnému řešení byly potřeba pevné nervy – například docílit toho, aby nikdo nenabízel účastníkům Sjezdu mládeže alkohol.
A pak spousta provozních drobností – chybějící toaletní papír a pytle na odpadky v jedné ze škol, kde byli účastníci ubytovaní, problémy s internetem právě ve chvíli, kdy je nejvíc potřebný, hledání klíčů od pokladny nebo zpoždění programu kvůli nárazovému příjezdu účastníků.
Přes početný organizační tým by Sjezd byl jen těžko představitelný bez dobrovolníků. Všem, kteří pomáhali při příjezdu účastníků na příjmu a v šatnách, hlídali ve školách, prodávali trička nebo pomohli, s čím bylo potřeba, patří velký dík.
A za rok na viděnou v Jablonci nad Nisou!
Jana Vondrová, foto: Benjamín Skála