(ČB 11/2016) Není zcela obvyklé, aby plakátovací stěny měst zvaly na bohoslužby. Aby hlásaly, kdo káže nebo kdo bude bohoslužby doprovázet. A tak již svou propagací jsou naše pravidelné bohoslužby v žďárském rockovém klubu netypické.
Ve sboru, kde jsou bohoslužby od půl deváté ráno, ve sboru, který je aktivní a má stabilní všegenerační společenství, a ve městě, které má se svými jednadvaceti tisíci obyvatel potenciál růstu, jsme s kolegou Petrem Gallusem hledali cestu, jak naše bohoslužebné působení více otevřít směrem k veřejnosti. Přibližně po roce milých, leč pouze členy sboru navštěvovaných večerních nešpor jsme se rozhodli vyjít veřejnosti naproti.
Poslechněte si článek:
Ve spolupráci s provozovateli místního rockového klubu Batyskaf jsme pravidelné jednoměsíční bohoslužby přenesli právě do tohoto klubu, ač v malém městě neměl, zejména mezi staršími občany, nejlepší pověst. I proto jsme nápad nejprve opakovaně probírali na staršovstvu.
foto: Petr Tichý
Určitou inspirací pro nás byly i bohoslužby v klubu Desert, které již mnoho let připravuje v Brně Štěpán Hájek. Tematické slovo a hudební doprovod sólisty nebo kapely různého žánru se tam po více než dvou letech osvědčil. Naším cílem není lovit nové členy našeho sboru (i když již nějaké náznaky máme), ale přijít s křesťanskou zvěstí mezi lidi ven. Rozšířit spektrum těch, kterým nabízíme křesťanský pohled na svět a na věci kolem nás. I proto je bohoslužba co nejvíce nízkoprahová. Žádné stoupnout si, posadit se, žádný společný zpěv a žádná modlitba. Chceme, aby se každý z návštěvníků cítil svobodně a nenuceně. Stolky, káva, pivo, víno, hudba a slovo faráře takto každý měsíc přilákají kolem 40 lidí (návštěvnost běžných bohoslužeb je ve Žďáře cca 30), přičemž třetina z nich jsou aktivní členové sboru, třetina ti spíše okrajoví a třetina je z jiných církví či lidé zcela bez vyznání.
Sázavský sbor tento druh bohoslužby brzy přijal za svou, považuje ji za významnou misijní aktivitu. A provozovatelé klubu jsou také spokojeni. Nejen že se podařilo přivést mladé, církví netknuté lidi na bohoslužby, ale zároveň členy sboru seniorského věku přivést do rockového klubu.
Miki Erdinger, farář ve Žďáře nad Sázavou