Debata o manželství pro všechny: pozdě, ale přece

(ČB 3/2021) Komise pro přípravu rozhovoru s komunitou LGBTQ+ připravila dva webináře – online diskuse ve formě moderovaného panelového rozhovoru. Tyto dvě diskuse se konají s poměrně jasným cílem: Pojďme uvnitř církve otevřít debatu o postoji ČCE k manželství pro všechny. Podle počtu sledujících lze říct, že o téma je mezi evangelíky zájem. Asi to platí pro celou společnost, otázka sexuality a sexuální orientace je zkrátka „trhák“.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu

Tepličtí vybrali na výmalbu, odvaha se vyplatila

(ČB 3/2021) V zářijovém čísle Českého bratra byl zveřejněn článek, ve kterém se psalo o nutnosti výmalby modlitebny v evangelickém kostele v Teplicích. Situace byla alarmující. Omítka pozvolna opadávala, a to i během akcí pro veřejnost, které se v tomto kostele často konají. „Vymalovat takový prostor představuje pro náš sbor velkou zátěž. Zkusili jsme proto využít platformu HitHit, kde lidé mohou přispět výměnou za protislužbu nebo jinou formou odměny,“ říká farář místního sboru Martin Bánoci. „Naším cílem bylo vybrat 150 000 korun. Nakonec se podařilo přes HitHit vybrat přes 161 000, což je úžasné,“ s radostí doplňuje. Na cílovou částku přispělo 189 dárců. Nutno však dodat, že část půjde na administrativní poplatky s projektem spojené. I přesto však byl vybrán dostatek potřebných financí.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu

I když jsme malí, chceme přežít!

(ČB 3/2021) V loňském roce byla velikonoční sbírka HDL (Hlavní dar lásky) určena na opravu kostela v Hranicích. Jen připomenu, že hranický sbor je poměrně malý, ale velmi obětavý, a ještě si v tuto chvíli může dovolit farářku na plný úvazek. Náš kostel je kulturní památka a do nedávna byl v žalostném stavu. Více než 100 let sloužil jako solní sklad, a sůl, která pronikla zdivem, neustále natahovala vlhkost.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu

Pěšák evangelia

(ČB 3/2021) Lubomír Líbal patřil ke generaci farářů, kteří byli vysláni do českého pohraničí, do krajů, obývaných před válkou převážně německými občany, z nichž mnozí byli jak katolického, tak protestantského vyznání. Opuštěné kostely a fary v někdejších „Sudetech“ po odsunu většiny z nich převzaly české církve. Kvalifikovaných pracovníků se bezprostřední odsun netýkal, bylo třeba zachovat rozsáhlý textilní a jiný průmysl, probíhala tzv. denacifikace, s uvedenými rodinami bylo nutno komunikovat.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu