(ČB 4/2014) Letos uběhne přesně 600 let od znovuobnovení vysluhování podobojí v několika pražských kostelích, které byly pod vlivem reformního hnutí vedeného Janem Husem. Došlo k tomu na podzim roku 1414, v době, kdy byl Jan Hus již vězněn v Kostnici. Jakoubek ze Stříbra a jeho spolupracovníci obnovili v Praze po necelých 200 letech opět vysluhování podobojí – s chlebem a vínem pro všechny účastníky. Stalo se tak ve čtyřech pražských kostelích: sv. Martina ve Zdi, sv. Michala, sv. Mikuláše a v Betlémské kapli. Pokračování textu
Český bratr 3/2014. Moderní doba – Hlas lidu
Úvodník
Mlčení lidu
Hlas lidu je slyšet zejména v revolučních dobách politických zvratů. Dnes jsme svědky hlasu lidu na kyjevském Majdanu. Ač zní někomu drsně a přinesl i oběti na životech, čímsi pohnul. Pevná ruka vládce snad ztrácí svou sílu a v parlamentu se probouzejí demokratičtější názory a činy. Hlasem lidu však byly označovány i události v naší zemi v roce 1948, kdy naopak získal moc despotický rudý tyran. Proto asi veřejný prostor opanovalo dlouholeté mlčení lidu, podobně jako o deset let dříve lid mlčel k praktikám hnědého tyrana. Zdá se však, že všechno má své meze. Mlčení se vzedme a ozve se hlas, když pohár přeteče. Jako u nás v roce 1989, jako nyní na Ukrajině. V historickém kontextu vidíme, že mlčení lidu je stejně zhoubné jako hlas lidu, který se zvrtne v řev lůzy nebo je dokonce vydáván za hlas Boží.
Že ze všech nedokonalých správ společnosti je tou nejméně špatnou demokracie, řekl už Winston Churchill. V posledních desetiletích však prochází demokracie celosvětově zatěžkávací zkouškou. Kudy z krize sociální i ekologické naznačuje v článku Otřesená demokracie Jakub S. Trojan, profesor etiky na Evangelické teologické fakultě. Končí výzvou pro křesťany, aby usilovali o prohloubení demokratické správy země a o její pravou a potřebám doby odpovídající úroveň. O životě vedeném demokratickými ideály a hlavně o tom, jak je důležité nevzdávat naději, se dočtete v rozhovoru s farářem, disidentem, senátorem a opět farářem Zdeňkem Bártou.
V dalších rubrikách přinášíme zprávy o úspěších žáků církevních škol i událostech v oblasti církevní hudby. Děje se toho tolik, že se vše na stránky časopisu nevměstná. Obrázek o tom, jak a čím Českobratrská církev evangelická žije, si můžete udělat z postupného představování jednotlivých seniorátů. Tentokrát je na řadě seniorát Liberecký.
Církev, zejména reformovaná, je kolébkou dnešního pojetí demokracie. Přesto bychom měli pečovat o to, aby hlas lidu byl moudrý a někdy se stal také nasloucháním.
Inspirativní čtení a vlídně předjaří přeje všem čtenářům
Daniela Ženatá
OBSAH ČÍSLA
ŘEČ MÍST, KDE SE SCHÁZÍME
Stůl Páně – O. Macek
TÉMA – Hlas lidu
Otřesená demokracie – J. S. Trojan
Rozhovor se Zdeňkem Bártou: Farář, disident, politik a zase farář – D. Ženatá
Demokracie v praktickém životě – T. Pavelka
Otázka na tělo: O čem by neměl rozhodovat hlas lidu?
CÍRKEV ŽIJE
Farářský kurz: Povedlo se! Mnozí vyložili karty na stůl – T. Pavelka
Rozhovor o polévce pro bezdomovce a sbírce potravin – O. Kolář
Angličtinářka roku je z církevní školy z Náchoda – D. Hanuš
MOJE CÍRKEV
Senioráty se představují: Libereckým seniorátem od východu na západ – J. Kužel
Než začneme porcovat medvěda. Jde o restituční peníze – P. Sláma
DIAKONIE
Diakonie vyhlašuje další ročník postní sbírky pro Etiopii – P. Hanych
HUDBA
Nová píseň – Švédské Gloria – L. Moravetz
SLOVO
Pro děti: Biblický zvěřinec – Mravenec – L. Ridzoňová
RECENZE
Paulas, Zikmund, Kropáček: Po cestách kamenitých – M. Hübner
František Šmahel: Jan Hus – Iva Benešová
Pavel Rejchrt: Vyznání nejistého chodce / Ukaž nám cestu – J. Šulc
Dietrich Bonhoeffer: Následování – Š. Grauová
Řeč míst, kde se scházíme – Stůl Páně
(ČB 3/2014) Když je kázání dlouhé, pitomé, nebo než začnou bohoslužby, můžeme třeba přemýšlet o věcech, které nás v kostele obklopují.
Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. (Mt 15,32) Zkrátka nejenom slovem živ jest člověk… Evangelium se nedá vnímat s prázdným žaludkem, byť se duchovní život špatně vede v přežranosti. Nejméně šestkrát líčí evangelisté, že Ježíš někde stranou civilizace nasytil veliký zástup. Kromě líčení poslední večeře je v jejich vyprávěních ještě spousta dalších Ježíšových zastavení Pokračování textu
Otřesená demokracie
(ČB 3/2014) Odpovědná občanská společnost demokracii upevňuje
Churchillova aforistická charakteristika demokracie jako nejméně špatného ze všech nedokonalých řešení správy společnosti prochází v posledním desetiletí zatěžkávací zkouškou. Je to zkouška přechodná, nebo zásadní? Když končila první světová válka, byl Masaryk přesvědčen, že došlo k definitivnímu vítězství demokracií nad teokraciemi. Za dvacet let se zdálo, že realista Masaryk propadl iluzi: totalitní systémy, rudý a hnědý, ovládly v Evropě pole politické a zanedlouho i pole válečné. Druhou světovou válkou byl vyřčen ortel nad první diktaturou, o bezmála půl století šla do kytiček i diktatura druhá.