(ČB 3/2015) Ve středu 17. prosince 2014 zemřela náhle ve věku téměř 103 let nejstarší členka libereckého sboru, sestra Emilie Veverková. Přestože její odchod byl – možno říci – v řádu věcí, nás všechny, kdo jsme Emilku znali a měli rádi, podstatně zasáhl.
Tato vzpomínka nemůže (a ani nechce) postihnout celý těžký, ale přitom krásný a ušlechtilý Emiliin život. Pokračování textu
(ČB 3/2015) „Člověk neví, je-li den, či noc, a potmě odhaduje, kolik dnů asi uběhlo,“ vyprávěl bratr Jaro Křivohlavý o pobytu v kobce, kam ho za války zavřeli na samotku, když se s celou třídou gymnázia ocitl v Terezíně. „To pak oceníte, co jste se v dětství naučili zpaměti. Třeba žalmy. A písničky.“ Vyprávěl to po půl století, a přece se mu chvěl hlas. Pro mladé lidi, kteří mu naslouchali, to byl autentický prožitek, který se do duší vryl víc než všechny řeči z učebnic. Pokračování textu
(ČB 3/2015) Po dlouhých desetiletích chátrání, sporů i zdlouhavého rozhodování o osudu Milíčovy modlitebny v Praze-Malešicích je na světě nový projekt na oživení této zajímavé, ale zapomenuté stavby, na který je letos určena i celocírkevní velikonoční sbírka Jeronýmovy jednoty („hlavní dar lásky“). O historii, architektuře i nedávných záměrech církve s objektem kaple, připomínající trochu prosté evangelické „stodoly“ tolerančních modliteben, jsem již pro Českého bratra psal (5/2013). Pokračování textu
(ČB 3/2015) Jestliže se od dob staré Římské říše říkávalo, že všechny cesty vedou do Říma, před 600 lety to platilo o Kostnici, neboť po dobu zasedání koncilu zde pobývala největší evropská honorace. Do této „jámy lvové“ se nakonec odhodlal zamířit i mistr Jan Hus, a to nejen v závislosti na glejtu od krále Zikmunda. S Husem se v Praze 11. října loučil se slzami v očích velký zástup lidí. Ne však úplně všichni – jeho doprovod totiž zahrnoval asi 30 osob, mezi nimi pány Jana z Chlumu a Václava z Dubé. Pokračování textu