(ČB 10/2019) V únorovém čísle Českého bratra jsem čtenáře informoval o plánech spolku SEM (Spolek evangelické mládeže)Přátelé Herlíkovic na rekonstrukci tradiční krkonošské chalupy, tzv. Kunzárny. Dnes mohu napsat, že zásadní krok k obnově tohoto objektu, výměna poškozené části roubení, se podařilo uskutečnit. V neděli 21. července jsme po čtyřech týdnech práce slavnostním zatlučením malého špalíku do roubení výměnu trámů dokončili. Doufáme, že naše jména na špalíku a letopočet si přečtou naši potomci nejdříve za 100 let! Při výměně celkem devíti trámů, dlouhých až devět metrů, jsme se pořádně zapotili. Bez šikovnosti našeho tesaře Mirka Kycelta bychom toho ale nikdy nedosáhli. Mirek dokázal vysekat dokonalé spoje

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 10/2019) Předkládám shovívavému čtenáři několik osobních dojmů z týdne pořádaného Evangelickou misií. Sedmi dnů v Bělči jsem se zúčastnila poprvé a doufám, že – s pomocí Boží – ne naposledy, vždyť společenství kurzu nás všechny obohatilo
+ rozjímáním Michala Šourka nad Kázáním na hoře
+ moudrostí a humorem Zdeňka Susy
+ kytarou Slávka Klecandra
+ ekologickým ponaučením Marka Drápala
+ radostmi a starostmi v práci synodního kurátora Vladimíra Zikmunda

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 10/2019) Ráda bych se s vámi podělila o nezapomenutelné chvíle, které jsem letos v létě prožila při varhanním kurzu v Bystřici pod Hostýnem v krásném prostředí vily Sola Gratia, kam se v prvním srpnovém týdnu ve dvou etapách sjelo více než dvacet účastníků středního věku a mládeže. Já jsem se jako jediná účastnila kurzu poprvé, a proto jsem cestovala s velkou zvědavostí a zároveň obavami, jak vše zvládnu, protože ve hře na varhany patřím k začátečníkům. Mé obavy byly naprosto zbytečné.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 10/2019) Před rokem jsme se v pražském kostele u Martina ve zdi rozloučili s bývalým synodním seniorem Pavlem Smetanou, významnou postavou porevoluční transformace života církve i české ekumeny. Pavel Smetana byl potomek protestantů, kteří museli v době násilné rekatolizace opustit vlast. Jeho rodina patřila k tzv. reemigrantům, kteří se vrátili do Čech po první světové válce z polského Zelova. Snad proto byl tak citlivý na jakýkoli útlak, ať už náboženský, nebo politický.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →