(ČB 10/2016) Někteří čtenáři budou asi protestovat už proti tomuhle nadpisu. „Bolest je přece jednoznačně nepřítel,“ řeknou, „proti kterému se musí vždycky a všude bojovat, aby si nedovolil nás trápit!“ Lidé, kteří tohle vyznávají, mají pořád při ruce „proti bolesti“ prášky. Neuvědomují si, že si tím mohou škodit, že bolest může být často i dobrý přítel.
Poslechněte si článek:
(ČB 10/2016) David Svoboda (*1985) je moderní pětibojař. Tento sport zahrnuje šerm, běh se střelbou, parkur a plavání. Přes své mládí byl David již na třech olympiádách, z Londýna přivezl v roce 2012 zlatou medaili, letos v Riu byl devátý. Je držitelem světového rekordu v počtu nasbíraných bodů v pětiboji z let 2008 a 2011. Pochází z dvojčat, jeho bratr Tomáš je úspěšný triatlonista.
Poslechněte si článek:
(ČB 10/2016) Alena Fendrychová, koordinátorka pro práci s uprchlíky
Záleží na tom, co mne bolí. Většinu bolestí těla přemáhám, kromě hlavy a zubů. V případě bolesti hlavy ji ihned tlumím prášky, u zubaře, pokud mi má vrtat zuby, zase prosím o injekci. Ostatní bolesti mi většinou nevadí (ale ono mne také skoro nic jiného nebolí).
Poslechněte si článek:
(ČB 9/2016) Vzpomínám na chvíli, když jsem jako dítě poprvé listoval rodinným albem. Přitahovaly mne nejstarší černobílé fotografie. Byly tak jiné, všichni na nich byli vážní, nikdo se neusmíval! Uživatelé sociálních sítí si jen stěží vybaví, kdy naposled někdo z jejich „přátel“ o sobě zveřejnil něco smutného. Je to vzácný úkaz; osobní profily přetékají pozitivními obrázky a křenícími se smajlíky. Úsměvy kdysi dobyly svět fotografie, později televizní reklamy a nejnověji internetu. Člověk, který prožívá ztrátu nebo trápení, téměř nemá, kam před záplavou kladných emocí utéct. Smutek se prostě nenosí. Proč o něm tedy mluvit?
Poslechněte si článek:
Pokračování textu