Archiv pro rubriku: Téma

Střešovičtí na Západ

20170512_173237(ČB 9/2018) Z doslechu vím, že evangelických sborů, které během osmdesátých let navázaly kontakt s nějakým zahraničním sborem, bylo více. Střešovice například s jedním reformovaným sborem z Holandska. Zůstává však jen pár sborů, kde se vztahy pěstují nepřetržitě dodnes.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Práce odborníků míří k aktu smíření

DSC_1693_(ČB 9/2018) V Husově domě v Jungmannově ulici se v úterý 22. května 2018 uskutečnilo kolokvium s názvem „Náboženský exil v českých zemích v raném novověku“, které pořádala Ekumenická komise pro české církevní dějiny 17. století. Účastníky přivítal Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda Ekumenické rady církví. Krátké úvodní slovo pronesl také Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference, který připomněl, že načasování kolokvia na den před 400. výročím pražské defenestrace (23. květen 1618) nebylo úmyslné.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Biblická úvaha: Nikdy ti nikdo nevezme, cos někomu daroval

předěl Téma2(ČB 7-8/2018)  Nic nesplete člověka tolik jako jméno vesnice,
Řekli byste Dejvice – to přece znamená dej více. Tam se asi lidi předhánějí v rozdávání. Vůbec ne. Lakotili, hamonili. Škrtili, škudlili a byli krkouni. Nejlakomější držgrešle byla Barka, farářova kuchařka. Nejenomže schraňovala šlupky od buřtů a šila z nich záclony, nejenomže se do zrcadla ani nepodívala, aby se neopotřebovalo, ale byla to ona, co tenkrát, když jela do Loun dostavníkem, místo jízdenky chtěla si nechat koleno vrtat, k čemuž nedošlo jen proto, když kočímu to koleno ukázala

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Kalich ve vzpomínkách Jana Mazla

DSC_0645(ČB 7-8/2018) V naší církvi věhlasné knihkupectví Kalich vzniklo v říjnu roku 1920 a v „Kalendáři českobratrském na rok 1920“ (dnešní Evangelický kalendář) o něm stojí:
„Kalich, knihkupecká a vydavatelská akciová společnost v Praze ustavuje se právě s kapitálem K 200.000 – (v akciích po 200 K). Má za účel zřízení knihkupectví, nakladatelství, knihtiskárny, provozování živnosti grafické, litografické a reprodukční, obstarávání insertů, obchod novinami, papírem a psacími potřebami, zřizování knihoven a půjčování knih za odměnu, otvírání pobočných závodů v tuzemsku a agentur v cizině.“
Přípravný výbor, který čítal 13 osob, tvořili také František Hrejsa a Josef Souček.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu