Archiv pro rubriku: Slovo

Ropa, uhlí, plyn – kamarádi ČCE?

DSC_2064(ČB 5/2018) Když jsem byl malý, nesnášel jsem, když mi na prstech ulpíval pach kovových mincí. Peníze nejsou příjemné téma ani ve společenských diskusích, přitom ale dnes mají velkou moc a vliv. I naše církev postupně nabývá po restitučním vyrovnání se státem docela velkou sumu peněz. Neměli bychom se více zabývat tím, kam naše peníze putují a co způsobují, jakkoli to možná není téma příjemné? Odpověď je nasnadě, a to tím spíš, že způsob nakládání s církevními penězi je v něčem docela problematický.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Vedení církve k Investičnímu kodexu

DSC_2125(ČB 5/2018) Synodní rada obdržela od Poradního odboru životního prostředí návrh Investičního kodexu i se zdůvodněním této nové iniciativy. Vzhledem k tomu, že původní návrh poradního odboru by měl zřejmé dopady na investování finančních prostředků ČCE, byl připraven ve spolupráci s Investičním výborem synodní rady upravený Investiční kodex, který eliminuje investování do oblastí s negativními dopady na životní prostředí. Tento návrh byl rovněž předložen představitelům Investičních fondů. Synodní rada ale návrh neschvalovala, a ani jej nepředkládá synodu.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Úvahy pod kazatelským stromem

hodiny(ČB 5/2018) Kazatelský strom si může vyrobit snadno každý čtenář Evangelického kalendáře, který si na svislou čáru vyznačí data narození kazatelů a na vodorovné linky souměrně jejich jména.

Takže mě z tohoto schématu vyšlo, že nejpočetněji jsou mezi kazateli zastoupeni narození v roce 1972 a některé jiné ročníky narození zejí prázdnotou. Soustředím-li se na spodek koruny stromu, nacházím poslední početnější ročník kazatelů narozených v roce 1982 a potom už výrazný úbytek.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Poslední slovo: Půlnoc v kostele

posl(ČB 5(2018) Ještě na vysoké škole jsem se studijním kruhem absolvovala třídenní exkurzi po památkách Říma a Vatikánu. Nejvíce jsem se těšila na chrám sv. Petra. Když jsem byla konečně uvnitř, nechala jsem se zlákat tichem jedné z postranních lodí; jinak byla všude spousta lidí. Usedla jsem do lavice a snažila se vnímat tu jedinečnou atmosféru. Kolem mě se vroucně modlilo pár věřících a i já se nechala strhnout geniem loci. Trable všedního dne zůstaly před kostelem a moje myšlenky letěly vzhůru.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu