(ČB 3/2017) Kniha rakouského teologa Paula Michaela Zulehnera o papeži Františkovi je v řadě teologických pojednání výjimečná. Jejím leitmotivem je totiž humor, ironie a nadhled. Nevyhýbá se sice vážným tématům týkajícím se církve a papežského úřadu, ale naprosto jí chybí ten zvláštní patos k nevydržení, s nímž se o náboženských věcech obvykle píše. A nejenom to – Zulehner si do své knihy vybral karikatury amerického výtvarníka Pata Marrina, jenž s břitkostí sobě vlastní nenechá suchou nit na nikom. Zdaleka nejvíc se Marrinovy kresby vztahují k papežské opozici, jinými slovy k těm podobám ultra-konzervatismu,

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 3/2017) Životní příběh filosofky Edity Steinové (1891‒1942) by vydal na román. Pro někoho je Edita Steinová symbolem moderní vzdělané ženy, jejíž akademický úspěch zůstává dodnes něčím výjimečným. Pro jiného je karmelitánskou řeholnicí Terezií Benediktou od Kříže. Pro někoho pak mučednicí pro víru, jež byla r. 1987 papežem Janem Pavlem II. prohlášena za blahoslavenou a r. 1998 slavnostně uvedena do společenství svatých. Některému čtenáři souzní její jméno s filozofem, fenomenologem Edmundem Husserlem, jemuž byla odbornou asistentkou.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 2/2017) Jeden ze zakladatelů dnes už celosvětové organizace Modlitby 24-7 Pete Greig pokojně spal vedle koše svého sedmitýdenního syna, když jeho ženu Sammy postihl ošklivý epileptický záchvat. Jejich život bez varování nabral netušený, šílený směr.

Tak začíná příběh knihy s podtitulem Vstoupit do ticha nevyslyšených modliteb. Nebylo by to důležité, kdyby tu nešlo právě o modlitby nevyslyšené – možná jedno z největších tabu v životě církve.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 2/2017) V letošním roce se v církvích vzpomíná na vystoupení Martina Luthera a jistě k tomuto výročí vyjde i řada studií. Nevím, do jaké míry je známo, že jedním z nejbližších Lutherových spolupracovníků byl Konrád Cordatus; musím se přiznat, že ani já jsem toto jméno dosud neslyšel nebo mi neutkvělo v paměti. Zaujal mne ale rozhovor s Danielou Hroncovou Faklovou v Evanjelickém posolu spod Tatier (týždenník evanjelikov a. v. na Slovensku) z 23. 11. 2016, která o osudech Konráda Cordata napsala knihu s názvem Musel som byť kacírom.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →