(ČB 3/2014) Když je kázání dlouhé, pitomé, nebo než začnou bohoslužby, můžeme třeba přemýšlet o věcech, které nás v kostele obklopují.

Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. (Mt 15,32) Zkrátka nejenom slovem živ jest člověk… Evangelium se nedá vnímat s prázdným žaludkem, byť se duchovní život špatně vede v přežranosti. Nejméně šestkrát líčí evangelisté, že Ježíš někde stranou civilizace nasytil veliký zástup. Kromě líčení poslední večeře je v jejich vyprávěních ještě spousta dalších Ježíšových zastavení Pokračování textu →

(ČB 2/2014) Když je kázání dlouhé, pitomé, nebo než začnou bohoslužby, můžeme třeba přemýšlet o věcech, které nás v kostele obklopují.

Seděli za mnou v neděli konfirmandi s mládeží a stopovali kazatelce kázání. Já jsem zas v dětství vyplňoval čas v těsné lavici tím, že jsem přemýšlel, jestli by farář přežil, kdyby se utrhla stříška nad kazatelnou a „zaklapla“ ho. Pokračování textu →

(ČB 1/2014) Když je kázání dlouhé, pitomé, nebo než začnou bohoslužby, můžeme třeba přemýšlet o věcech, které nás v kostele obklopují…

Jáhen Štěpán byl obviněn z pohrdání chrámem („mluví proti tomuto svatému místu“). Na svou obhajobu uvedl „… Nejvyšší nepřebývá v chrámech, vystavěných lidskýma rukama…“ (Sk 7,48)
Izraelci dobře věděli, že Boha neobsáhnou ani nebesa nebes (1Kr 8,27), že mohou snad jen zbudovat místo, kde bude Bůh chválen, připomínán. Pokračování textu →