(ČB 7-8/2019) V prázdninovém čase panuje ve školách i střediscích Diakonie volnější tempo. Ne ale v Klobouku, restauraci v Terezíně, zřizované Diakonií Litoměřice. Odbavovat okolo 200 hostů denně tu musejí pořád. O podniku, který zaměstnává lidi s mentálním handicapem i zdravotním znevýhodněním, jsme mluvili s jeho vedoucí provozu, Veronikou Diasnik.
Poslechněte si článek:
(ČB 7-8/2019) Když jsem se s Miloslavem Běťákem téměř před deseti lety na poradě ředitelů Diakonie seznámil, působil na mne z celé čtyřicítky šéfů středisek nejvíce unaveným, rozladěným a mrzutým dojmem. Teprve později jsem pochopil, že jeho letitá práce v čele prvního a jediného kamenného hospice Diakonie ve Valašském Meziříčí únavu přináší. Trochu mrzutý a trochu rozladěný – takový byl Míla snad vždycky, když o něco šlo a když se pro něco zapálil. Pořád nebyl spokojen, pořád na druhé a především na sebe kladl ty nejvyšší nároky. Bylo vidět, jak moc mu jde o věc.
Poslechněte si článek:
(ČB 6/2018) Milosrdenství, fortelnost, společenství, naděje. To jsou čtyři hodnoty, o které Diakonie ve své práci usiluje především a také je rozvíjí, chrání a předává. Rok 2018 byl v Diakonii vyhlášen rokem milosrdenství. Jak milosrdenství rozumějí zaměstnanci Diakonie a jakou s ním mají zkušenost? V následujících příbězích si o tom můžete přečíst.
Poslechněte si článek:
Pokračování textu
(ČB 5/2018) Dva obchody s oblečením a úklidovou firmu provozuje (kromě jiného) Diakonie Valašské Meziříčí. Letos na podzim k tomu přibude i výrobna pralinek. Podniky zaměstnávají především lidi s různými handicapy (viz BOX). Ne každý ale v trvalém zaměstnání vydrží, což se týká především lidí s handicapem mentálním. Často nezvládnou některé pracovní nároky – například schopnost pracovat samostatně – a odcházejí. Šikovnost ani chuť do práce jim přitom nechybí. Jak jim pomoci, aby se v zaměstnání udrželi? Tuhle otázku se teď snaží ve valašskomeziříčské Diakonii rozlousknout.
Poslechněte si článek:
Pokračování textu