(ČB 12/2017) O druhém říjnovém víkendu navštívili naši vesničku, Růžďku na Valašsku, manželé Jana a Bohdan Mikoláškovi. Růždecká fara byla pro Janu, rozenou Koláčnou, po sedmnáct let domovem. Zde vyrůstala, prožila tu dětství a mládí.
V loňském roce se Mikoláškovi zastavili v Růžďce jen na chviličku, a tak jsme se všichni těšili na letošní rok, kdy jsme plánovali setkání s celým sborem. Pokračování textu
(ČB 12/2017) V posledním čísle seriálu o architektuře, o modlitebně v Benešově, zaujal výrazný kříž v jejím interiéru. Jak říkával zesnulý profesor Filipi, v evangelickém prostředí bývá součástí mobiliáře kostelů kříž převážně bez korpusu. Měl na mysli zejména reformované prostředí ČCE, nicméně církev vznikla spojením tradice reformované i luterské. Luterský proud byl menšinový, proto na řadě míst byla tato tradice překryta nebo i potlačena „prostší“ reformovanou, a to jak ve výzdobě kostelů, tak i v liturgii a spiritualitě. Pokračování textu
(ČB 11/2017) Druhý říjnový víkend, to je tradiční termín, v němž se každoročně koná Sjezd (nejen) evangelické mládeže. Tentokrát se mladí vydali do severočeského Jablonce nad Nisou. Domovský evangelický sbor s farářem Ondřejem Titěrou účastníky přivítal mnohem přívětivěji než tamější počasí. O Jablonci nad Nisou se totiž tvrdí, že zde buď prší, anebo je to do kopce (účastníci Sjezdu poznali obojí). Ačkoliv celý víkend skutečně propršel a malebné pahorky nad městem si návštěvníci museli pouze domýšlet, atmosféře Sjezdu to nikterak neuškodilo,
Poslechněte si článek:
(ČB 11/2017) Od roku 2012 probíhá na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy prestižní grantový projekt, podporovaný Grantovou agenturou České republiky a zaměřený na excelenci v základním výzkumu „Historie a interpretace Bible“. Projekt, který vede autor tohoto článku ve spolupráci s PhDr. Jiřím Benešem z Filosofického ústavu AV ČR a doc. Mgr. Vítem Huškem, Th.D., z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, je zaměřen nejen na dějiny a výklad biblických textů v různých fázích jeho vývoje a předávání, ale i na rozšiřování našeho vědění o světech a písemných kulturách, ve kterých se biblické texty psaly, přepisovaly a vykládaly.
Poslechněte si článek: