(ČB 11/2017) Druhý říjnový víkend, to je tradiční termín, v němž se každoročně koná Sjezd (nejen) evangelické mládeže. Tentokrát se mladí vydali do severočeského Jablonce nad Nisou. Domovský evangelický sbor s farářem Ondřejem Titěrou účastníky přivítal mnohem přívětivěji než tamější počasí. O Jablonci nad Nisou se totiž tvrdí, že zde buď prší, anebo je to do kopce (účastníci Sjezdu poznali obojí). Ačkoliv celý víkend skutečně propršel a malebné pahorky nad městem si návštěvníci museli pouze domýšlet, atmosféře Sjezdu to nikterak neuškodilo,

Poslechněte si článek:

ba naopak – tato zádumčivá podzimní nálada alespoň dobře podtrhla téma letošního Sjezdu, které znělo Wanted: Bůh. Toto lehce kontroverzní téma, jehož ústředním motivem byl ztracený Bůh (i v nietzscheovském slova smyslu), vyzývalo účastníky k jeho hledání a k otázce, je-li to vůbec možné.

Cesty k Bohu
Nápomocen k tomu měl být sjezdový program, pro nějž si organizátoři připravili několik skutečně těžkých vah: promluvil například profesor v oboru Nového zákona Petr Pokorný, děkan Evangelické teologické fakulty Jiří Mrázek nebo Petr Sláma, který na téže fakultě přednáší o Starém zákoně.

Patnáctiminutovky, které se vloni osvědčily, zařadili organizátoři i letos, tentokrát ovšem přišly na řadu již v pátek večer. Ve čtyřech krátkých (patnáctiminutových) přednáškách řečníci hovoří o tématech obvykle inspirovaných vlastním životem. Letos si účastníci Sjezdu mohli vyslechnout čtyři různé cesty k Bohu (a s ním), a to z úst Báry Horákové, Tomáše Vokatého, Vojena Syrovátky a Evy Tkadlečkové.

O tom, že Boha má smysl hledat i jinde než v Bibli a v kostele, promluvili také odborníci z jiných oborů. Jiří Šlerka se v tomto smyslu věnoval moderním technologiím, Daniel Bartoň pohledu právnickému. Zda je možné najít Boha ve vězení, o tom promluvil vězeňský kaplan Pavel Kadaši. Že „Bůh je, ale jinak“, se pokusil ukázat Adam Borzič, který své posluchače zavedl k břehům mystiky.

Divadlo i hudba
Prostor samozřejmě dostala i kultura – ta ovládla zejména sobotní večer. Divadelní představení Oskar a růžová paní, v němž účinkovala dvojice herců z brněnského divadla Husa na Provázku, si vysloužil potlesk ve stoje. Na hudební zájemce letos čekal písničkář a básník Jakub Cermaque, jemuž se svým projevem podařilo vytvořit příjemně komorní atmosféru. Zastánci vážné hudby mohli v kostele dr. Farského vyslechnout koncert vokálně-instrumentálního tělesa Konzervatoře Evangelické akademie.

Bohoslužby ve vypůjčeném kostele
Sjezdový víkend samozřejmě vyvrcholil slavnostními nedělními bohoslužbami, které vedl Ondřej Titěra spolu s děčínským farářem Tomášem Matějovským. Je potěšující, že se po delší době konaly opět v kostele. Místní katolíci se navíc projevili milým ekumenickým gestem, když evangelíkům velkoryse poskytli prostory svého kostela Nejsvětšího Srdce Ježíšova.

Hledat (a najít?) Boha se může pro Sjezd jevit jako plán příliš ambiciózní, možná i poněkud přidrzlý až nafoukaný. Těžko by přece bylo možné očekávat, že sjezdový program nabídne nějaký zázračný a spolehlivý recept, jak Pána Boha za jediný víkend konečně odhalit. Nic takového se samozřejmě nekonalo, sjezdoví účastníci se zamýšleli nad tím, zda se Bůh z jejich životů nevytrácí a jestli se náhodou Pánu nezatoulali spíš oni.

Kde jsou dva neb tři… letos v Jablonci i příští rok v Pardubicích
Zcela určitě se ovšem naopak podařilo vytvořit přátelské a milé společenství, z něhož se snad necítil nikdo vyčleněn. Prostředí plné radosti, vzájemné úcty, lásky k bližnímu a sdílení víry. Co když právě v tom Boží přítomnost tkví? Píše se přece: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“ V Jablonci se takových sešlo dokonce na pět set…

Příští ročník Sjezdu bude opět patřit nejen evangelíkům a také nejen mládeži, neboť naši církev čeká stoleté výročí vzniku, a tak i na Sjezdu budeme všichni společně. Tak tedy nezapomeňte: prodloužený víkend kolem svátku 28. září 2018 v Pardubicích!

Adéla Rozbořilová, foto Benjamín Skála