(ČB 2/2017) Britta Tadikken (45) je evangelická farářka z luterského sboru sv. Tomáše v Lipsku. Silná osobnost, která nemá strach křesťanskou víru v ateistickém okolí představovat, což je podle ní možné jen tehdy, když jde víra ruku v ruce s angažmá v společenských otázkách.

Britto, jsi již dva roky první farářkou v kostele u svatého Tomáše. Toto místo požívá nejen v Lipsku mimořádné pozornosti. Jaké pro tebe bylo odejít z venkovské fary na jedno z nejexponovanějších farářských míst v Sasku?
Obtížné bylo vyrovnat se s nárokem na vysokou profesionalitu – lidé poslouchají vytříbenou hudbu Tomášského chlapeckého sboru

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 2/2017) V rámci mezinárodního projektu TRIPOLIS jsme byli v říjnu pozváni do Marburku na setkání, jehož tématem byl mezináboženský dialog. Z pěti pražských sborů nás jelo devět.

Několikrát za rok se v Marburku schází tzv. „kulatý stůl náboženství“, kterého se kromě křesťanů účastní také zástupci muslimské a židovské obce, buddhisté a bahaisté. Tato skupina pak jednou v roce organizuje širší setkání, které pomáhá odbourávat strach z neznámého a posiluje vzájemnou důvěru. Na německých univerzitách

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 2/2017) „S nesmrtelností duše to není tak jednoduché,“ řekl jsem, a hned jsem viděl, že mi to jen tak neprojde. Už proti mně ve třetí lavici povstával, doslova jsem ho svými slovy nadzvedl. Diskutovali jsme s třídou o čemsi, asi o myšlence nesmrtelnosti, a já jsem se po svém, nebo snad po obecně evangelickém způsobu snažil mluvit tak, aby to neznělo suše katechismově, aby v tom bylo křesťanské vyznání, ale zároveň aby se to nemíjelo s pochopením lidí necírkevních. „Duše je nesmrtelná,“ oponoval mi jednoznačně. A to, co se mi jevilo jako nazlobenost, doplnil ještě lítostivým postesknutím: „Vy mi tady podrýváte přímo základy mé víry.“

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 2/2017) Českobratrská církev evangelická loni poprvé spustila grantový systém na podporu financování diakonických a rozvojových projektů. Jeho cílem je využití části finančních náhrad poskytovaných církvi na základě smlouvy se státem po schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a to k rozvoji činnosti farních sborů, aby se tak mohla církev lépe připravit na naplňování svého poslání ve společnosti i po úplném přechodu na samofinancování.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →