(ČB 9/2018) Několik evangelíků, většinou z Chodova u Karlových Varů, se 5. července1968 vydalo na cestu do francouzského Taizé. Pod vedením Alfréda Kocába s jeho rodinou vyjeli vlakem přes Cheb do německého Darmstadtu. V Německu měli domluveno ubytování v různých sborech, všude je s radostí vítali. V Mainsenheimu mohli cestovatelé obdivovat stavbu 1000 let starého, velmi dobře udržovaného kostela.

Poslechněte si článek:

(ČB 9/2018) Senioři ze sboru ČCE Praha-Žižkov 2 a „přespolní“ mohli ve dne 9–17. června strávit v církevním středisku v Chotěboři pěkný týden. Pobyt vedli farář Leonardo Teca a diakon Petr Haška, kteří měli ranní a večerní pobožnosti. Farář Jaromír Strádal v té době studijně pobýval v Heidelbergu. Tématem pobytu byla píseň „V tvé síle, Pane Bože můj“. Pravidelnou součástí programu byla cvičení v kruhu, která vedla sestra Jana Kučerová z Krakovan. Jeden večer byl věnován výkladu o islámu a jeden sbírce vějířů jedné účastnice. Zajímavé byly ukázky afrických církevních a necírkevních zpěvů a tanců, jeden jsme si mohli pod vedením bratra Tecy vyzkoušet.

Poslechněte si článek:

(ČB 9/2018) Hymnologie jakožto hudebně-teologická věda se nezabývá jen církevními zpěvy a zpěvníky z minulých dob, ale sleduje vývojová stádia různých žánrů, zkoumá současný stav a tendence církevní hudby, využívá poznatky z jiných oborů jako např. antropologie, sociologie, psychologie. Také liturgie a spiritualita se studují z perspektivy antropologie, vědy o člověku. Pozornost teologů se obrací na člověka, který je povolán, aby vstoupil do tajemství duchovního života. Zkoumání dnešního člověka je oblíbené téma právě i současné hymnologie.

Poslechněte si článek:

(ČB 9/2018) Dříve než čtenáři přiblížím architektonické zážitky ze své dovolené na Slovensku, rád bych se ještě vrátil k reakcím na poslední díl seriálu o díle Jiřího Zejfarta. Nevyjádřil jsem se zcela šťastně o jeho malbě rozsévače v Miroslavi, skryté v nefigurativní šifře. Je třeba ocenit jeho originální a zcela legitimní nápad svobodného ducha umělce zakódovat takto pozorovateli biblické podobenství. Nicméně autor mohl počítat s tím, že šifry se mohou vykládat různorodě. Nedomnívám se, že evangelické umění musí motiv skrývat, ostatně i Tomáš Mazáč ve své nové knize

Poslechněte si článek: