(ČB 12/2018) Písničkář Jaroslav Samson Lenk v jedné ze svých písní zpívá: „U nás v ulici bydlel pan Svoboda, že se pořád smál, měl přezdívku Pohoda“.
V našem domě bydlí paní Svobodová, ročník 1919 (ano, nejde o chybu tisku) a je dost v pohodě. Sama si dojde na nákup, pověsí prádlo, s hůlčičkou metelí do schodů, zdravíčko jí slouží a smysl pro humor nechybí.
Co je grantový systém, a jak může fungovat v církvi? Odkud se berou peníze, a k čemu je máme využít? Již v roce 2016 synod rozhodl, že část prostředků z takzvaných finančních náhrad od státu půjde na podporu nejrůznějších aktivit do sborů. Nejsme tu přece sami pro sebe! Pojďme hledat nové způsoby, jak naplnit poslání církve v místě, kde žijeme. Nabídněme něco druhým, spojme se třeba i s jinými neziskovými organizacemi, vymysleme něco smysluplného!
Poslechněte si článek:
Grantový systém nabízí finanční podporu pro nové věci. Z první výzvy (2016, realizace 2017) bylo podpořeno 44 projektů a nachystaný balíček s pěti miliony korun se ani nevyčerpal. V dalším roce už to bylo 61 projektů (ty se realizují letos) v hodnotě šest a půl milionu a v tomto roce bylo žádostí 54. Vyčleněné peníze se však budou muset krátit, protože požadavky převyšují možnosti. Trend je nicméně nadějný – chceme něco dělat pro druhé a děláme.
V rubrice Téma přinášíme kromě úvodního článku pět dobrých příkladů, jak s penězi z finančních náhrad naložit. V Otázce na tělo je sice k přijetí náhrad i kritické stanovisko, můžeme však říci, že naše církev s penězi, které se rozhodla přijmout, nakládá zodpovědně a nanejvýš smysluplně. Vždyť dělat něco společně a pro druhé je ta viditelná část naší víry, kterou přijme věřící i bezvěrec.
V rubrice Moje církev se vracíme k oslavám stoletého jubilea a v rubrice Slovo přinášíme recenze a upoutávky, které se vám mohou stát inspirací při výběru vánočních dárků.
(ČB 11/2018) Nazývat podobenství z Evangelia podle Lukáše 16,1–8a „Podobenství o nepoctivém správci“ není příliš šikovné. Jako by se tím naznačovalo, že se v něm jedná hlavně o nepoctivost, i když ta představuje výrazný sporný bod, který ale není všechno. Spíše by se podobenství mohlo nazývat „o propuštěném správci“, čímž by zůstávalo otevřeno, oč v něm jde.
Visí totiž ve vzduchu, nadnášeno bezradností vykladačů. Proč bohatý člověk správce obvinil? Kdo se myslí pánem, který správce pochválil? Možná onen boháč – ale neztotožňuje s ním Ježíš sebe nebo snad Boha? Navíc podobenství provokuje, ale tím se ještě nevysvětluje.
(ČB 11/2018) Přísně vzato vznikla Českobratrská církev evangelická v prosinci 1918, jenže skutečná hodina zrodu udeřila 15. 2. 1921. To totiž probíhalo sčítání lidu, které rozhodlo o náboženské mapě právě vzniklého Československa.
Otázka zněla: Dojde k náboženské revoluci, která dovrší politickou a sociální přeměnu předchozích napínavých let? Přírůstky členstva čekaly obě nově vzniklé církve – Českobratrskou evangelickou i Československou; přestup z církve římské měl právě zrcadlit události předchozích měsíců a dní. Rozsáhlá agitace,