(ČB 10/2017) Historický román Mileny Štráfeldové Svatý rváč rozvíjí do velké šíře i hloubky příběh předního českého učence přelomu 14. a 15. století Jeronýma Pražského. Při uvedení knihy, jejíž kmotrou je Jiřina Šiklová, se autorka vyznala z toho, jak přistoupit historické látce – „jak ji psát“. Zvolila jazyk přítomnosti, děje jsou paralelní s dneškem. Ač husitství a národní obrození nebylo dle autorky jejím nejoblíbenějším historickým obdobím, Jeroným – rebel, buřič a bohém ji vždy přitahoval.
(ČB 10/2017) Kniha Svět bez Boha se zabývá tématem ateismu v současném světě. Tomáš Halík, který se tomuto fenoménu věnuje dlouhodobě (např. v knize Vzdáleným nablízku i v dalších) tentokrát vytvořil autorský tandem s jiným významným teologem, německým augustiniánským mnichem Anselmem Grünem. Každý z nich zpracoval v knize několik kapitol a právě tato „dvoudomost“ knihy je jedním z jejích nejatraktivnějších aspektů. K témuž tématu přistupují oba autoři z vlastní, velmi odlišné a velmi osobní perspektivy, dané nejen různou kulturní příslušností, ale i intelektuálním a společenským ukotvením. Pokračování textu →
(ČB 10/2017) „Odpustil jsem mu. Už o tom nemluvíme, prostě jsme na to zapomněli.“ Skutečně odpustit rovná se „zapomenout“? O odpouštění jste si toho mohli v tomhle čísle přečíst dost. Všímali jsme si také jednoho břemene, které si ve své církvi neseme už z dávných časů a zatím jsme se jej nezbavili: týká se „spolupráce“ se státní bezpečností, která za socialistických dob získala nemalý počet takzvaných spolupracovníků a církvi se to nemohlo vyhnout, byla jasným objektem zájmu. A někteří faráři tlaku bezpečnosti holt podlehli.
Léto – čas dovolených a prázdnin, ležení u vody a všeobecného odpočinku je prý pro časopisy „okurkovou sezónou“. V červnu jsme připravili letní dvojčíslo Českého bratra o síle 60 stran, abyste vy, čtenáři, měli k volným dnům pořádné počtení. Když si prolistujete zářijové číslo, které právě držíte v ruce, zjistíte, že má také 60 stránek. A to se nám tam nevešlo vše, co jsme měli připraveno. Zde zkrátka žádná „okurková sezóna“ nenastala. A to je pro redakci dobrá vizitka a pro vás čtenáře dobrá zpráva.
Poslechněte si článek:
Tématem čísla jsou vztahy v rodinách, zejména farářských. Kromě poctivého historického exkurzu se dočtete o napětí mezi farářským povoláním a časem pro rodinu, které se může stát neúnosným a pak „to praskne“.
10. září jsme se mnozí viděli v Ratiboři na celocírkevním festivalu k 500. výročí reformace. A jak se blížíme k 31. říjnu, Dni reformace, zahušťují se i události spojené s tímto výročím. V časopise najdete kromě pravidelné stati z Lutherovy knihy O dobrých skutcích také pozvánku na konferenci v Senátu ČR s názvem „Luther pro dnešek“ nebo zprávu o českém týdnu na Světové výstavě k výročí reformace ve Wittenbergu. V minulých číslech jsme psali o tom, že v Kalichu vyjdou čtyři publikace k Lutherovu výročí. Na dvě z nich – Bůh je rozpálená pec lásky a Menší a větší katechismus přinášíme obsáhlé recenze. Doporučujeme také knihu Růže ve sněhu, která vypráví o Kateřině Lutherové, ženě, která se nebála žít vlastním životem.
Milí čtenáři, léto se překulilo, dny se zkracují, školáci opět zasedli do lavic a listí se pomalu začíná podzimně barvit. A já doufám, že to, co se do časopisu nevešlo tentokrát, dostane se do něj jindy.
(ČB 10/2017) Historický román Mileny Štráfeldové Svatý rváč rozvíjí do velké šíře i hloubky příběh předního českého učence přelomu 14. a 15. století Jeronýma Pražského. Při uvedení knihy, jejíž kmotrou je Jiřina Šiklová, se autorka vyznala z toho, jak přistoupit historické látce – „jak ji psát“. Zvolila jazyk přítomnosti, děje jsou paralelní s dneškem. Ač husitství a národní obrození nebylo dle autorky jejím nejoblíbenějším historickým obdobím, Jeroným – rebel, buřič a bohém ji vždy přitahoval.
