(ČB 10/2017) Historický román Mileny Štráfeldové Svatý rváč rozvíjí do velké šíře i hloubky příběh předního českého učence přelomu 14. a 15. století Jeronýma Pražského. Při uvedení knihy, jejíž kmotrou je Jiřina Šiklová, se autorka vyznala z toho, jak přistoupit historické látce – „jak ji psát“. Zvolila jazyk přítomnosti, děje jsou paralelní s dneškem. Ač husitství a národní obrození nebylo dle autorky jejím nejoblíbenějším historickým obdobím, Jeroným – rebel, buřič a bohém ji vždy přitahoval.

Poslechněte si článek:

V knize je osobitě vylíčen základní spor mezi mocí a bezmocí, mezi utrpením a strachem. Velmi poutavá jsou místa Jeronýmova života, která nejsou známa. Takzvané „černé díry“ autorka svévolně doplňuje svými fabulacemi. A pouští se do nich s velkou odvahou.

Plasticky zní vyprávění o setkání Jeronýma s Janem Husem. „Odkud vůbec jsi?“ vyptává se Jan. A pozorně naslouchá, když mu Jeroným vypráví o svých rodičích, o uličnickém dětství na Novém Městě i o latinské škole na hradě českých králů. Jana všechno zajímá. A ty, zeptá se nakonec i Jeroným. „Já?“ trochu se zarazí Jan. „Já byl docela obyčejný venkovský kluk. U nás na vsi se vlastně nic nedělo, jen samá práce, pořád dokola. Zorat, zasít, pokosit louky, k tomu se postarat o dobytek, pořád bylo co dělat. Než jsem mohl jít ráno do školy, musel jsem napást kozy. Je vůbec zázrak, že mne pak rodiče při vší té dřině poslali do prachatické školy. Z celé vsi jsem v ní byl jediný.“ (str. 67)

Jeronýmova cesta do Oxfordu, kde se seznamuje s Viklefovým dílem, je poznamenána strašlivým zážitkem. Toho člověka tam přivezli na káře… Ty oči prosily o slitování, lidé kolem se mu ale jen vysmívali a ukazovali si na něj. Kacíř! pokřikovali. Když toho ubožáka vytáhli z vozu, neměl už sílu se bránit. A ani jít, dva chlapi ho vlekli po zemi jako kládu. Až teprve v poslední chvíli se vzchopil a na hranici vyšel sám. Katovi pacholci ho připoutali ke kůlu, přidali ještě pár otýpek klestí, kněz odříkal modlitbu a pak už to šlo rychle, ráz na ráz. Nejdřív se vyvalil jen štiplavý dým, proskočily první plamínky – a pak to přišlo! Ten člověk zařval bolestí. Oheň ho jen trochu lízl. Jenom to zkoušel. Nejprve na lýtkách, pak i trochu výš, ve slabinách, na břiše, v podpaží. Pak ho pohltil celého i s těmi nečesanými vlasy. Běž pryč! Uteč! nařizoval si Jeroným… Dodnes má v uších strašlivý řev toho nešťastníka, nikdy se ho nezbaví. Zíral na to děsivé divadlo, dokud křik neutichl. Pak se najednou probral a udělalo se mu zle. Měl co dělat, aby stihl zaběhnout do nejbližšího křoví. (str. 117)

Nesmírně poutavě je popsána i cesta Jeronýma do Svaté země, kde se setkává s mohamedány. //Z nejvyšší věže se ozve jakési vyvolávání. „To je svolává muezín k modlitbě,“ vysvětluje Jeronýmovi průvodce, mladý rytíř, který se skupiny poutníků ujal už v přístavu v Jaffě a bezpečně je přivedl až k Božímu hrobu. A skutečně, všichni ti muži v bělostných hábitech si jak na povel kleknou, dotknou se čelem země a začnou se modlit. Jeroným je s úžasem pozoruje. Tohle je pro něj docela nová a nečekaná zkušenost. Nemůže popřít, že ti machometáni se modlí opravdu vroucně a oddaně. Copak ale nevědí, že své pokorné modlitby vysílají k nepravému bohu? Proč náš Pán něco takového vůbec dopustí? Proč jim neukáže, jak se ti ubožáci mýlí? Jsi přece všemocný! Nebo snad ne? (str. 141)

Kniha byla představena také v rámci knižního veletrhu Svět knihy 14. května 2017. Hostem při této příležitosti byl farář Jaroslav Pechar, který v loňském roce na Jeronýmových oslavách vodil jeho loutku. V závěru debaty se s autorkou shodl na tom, že Jeroným, rebel a buřič zůstává nedoceněnou postavou.

Kniha se čte jedním dechem. Jeronýmův příběh je plně lidský, trpěl strachem, odvolal, aby odvolal i to, co odvolal, a šel vstříc ohni. Svědectví jeho života se stává výzvou. A je výzvou také pro filmaře. Látky se ujal režisér Lubomír Hlavsa, na scénáři se podílí i Milena Štráfeldová. Postavu Jeronýma by měl ztvárnit Ondřej Vetchý.

Bylo mi jen líto, když z úst Mileny Štráfeldové zaznělo, že již psát nebude. To by byla věru škoda, mám pro ni námět – co tak napsat o pozemském životě Ježíše Krista? Není to výzva? Jistě bychom se dozvěděli řadu zajímavých příběhů z jeho dětství a mládí.

Petr Brodský

Milena Štráfeldová: Svatý rváč – román o Jeronýmu Pražském, Garamond 2017, 368 s.