(ČB 12/2017) V pátek 15. prosince by oslavil 159. narozeniny německý evangelický teolog (a také orientalista) Johannes Lepsius. Stojí za to si jeho jméno, a zejména jeho osobnost připomínat, a nejen v evangelických kruzích. Narodil se v rodině Karla Richarda Lepsia, zakladatele německé egyptologie, a mezi jeho pěti sourozenci byli i další významné osobnosti – bratr Richard (*1851) byl rektor Univerzity v Darmstadtu, Bernhard (*1854) byl ředitel chemické továrny v Griesheimu a o rok starší Reinhold (*1857) byl známý portrétista a člen Pruské akademie umění. Pokračování textu
Archiv autora: Gabriela Malinová
Ladislav Heryán: Stopařem na této zemi
(ČB 12/2017) Nová kniha katolického kněze, teologa a pedagoga Ladislava Heryána s názvem Stopařem na této zemi. O Boží velkorysosti mezi námi je knihou velkých protikladů. Na jedné straně přináší svědectví o tom, čemu Heryán říká boží milosrdenství, dotýkající se těch, kdo jsou bolaví, polámaní nebo spadli na úplné dno. To milosrdenství k nim obvykle přichází prostřednictvím lidí, kteří si ještě myslí a věří, že pomáhat by se mělo bez různých kdyby, ale, možná. A takových lidí rozhodně není moc. Pokračování textu
Albrecht Beutel: Martin Luther
(ČB 12/2017) Překladatelům se jednalo o to vydat v češtině o Lutherovi knihu, která bude srozumitelná, bude se zabývat i tím, co na Lutherovi není tak slavné, a zároveň nebude moc dlouhá, aby si ji přečetli nejen odborníci. Výběr padl na knihu Martin Luther – Uvedení do života, díla a odkazu. Autorem je Albrecht Beutel, německý profesor církevních dějin v Münsteru. Pokračování textu
P. Zídek: Utajená láska prezidenta Masaryka Oldra Sedlmayerová
(ČB 12/2017) Z prvních anotací nové monografie historika a novináře Petra Zídka Utajená láska prezidenta Masaryka Oldra Sedlmayerová (1884–1954) mohl čtenář nabýt dojmu, že autor svou knihou rozpoutá skandál. Sáhl na ikonu československé státnosti, tatíčka, prezidenta Osvoboditele, jehož mravní autorita byla nedotknutelná. TGM, jenž razil myšlenku věčné monogamie (jeden muž, jedna žena, v životě i vdovství), byl podle Antonína Švehly pro republiku požehnáním i proto, že „je hezký chlap“ a dobře vypadá. Pokračování textu