(ČB 12/2017) V posledním čísle seriálu o architektuře, o modlitebně v Benešově, zaujal výrazný kříž v jejím interiéru. Jak říkával zesnulý profesor Filipi, v evangelickém prostředí bývá součástí mobiliáře kostelů kříž převážně bez korpusu. Měl na mysli zejména reformované prostředí ČCE, nicméně církev vznikla spojením tradice reformované i luterské. Luterský proud byl menšinový, proto na řadě míst byla tato tradice překryta nebo i potlačena „prostší“ reformovanou, a to jak ve výzdobě kostelů, tak i v liturgii a spiritualitě. Pokračování textu
Archiv autora: Gabriela Malinová
Lutherovy písně dnes
(ČB 12/2017) Luterská tradice je písněmi Martina Luthera, Nicolause Hermanna, Paula Gerhardta, Heinricha Schütze a dalších v našem Evangelickém zpěvníku výrazně zastoupena. V novém zpěvníku počet písní z lutherství 16–17. století bude podobný, možná trochu větší.
Při třídění a výběru písní pro nový zpěvník bylo pro zpěvníkovou komisi rozhodující uživatelské hledisko s ohledem na liturgickou bohoslužebnou potřebu, případně na význam pro každodenní osobní zbožnost. Přitom byl kladen velký důraz Pokračování textu
Systém podpůrných služeb
(ČB 12/2017) Systém, který má v Česku zajistit pomoc potřebným, není ideální. Ve srovnání s jinými částmi světa, a to dokonce i těmi „na západ“ od nás, jsme na tom ale pořád dost dobře. Třeba lékařská péče je u nás v mnoha ohledech dostupnější než v takové Velké Británii. Existují sice výjimky, například u lidí s nízkofunkčním autismem, kterým český sociální a zdravotní systém účinnou podporu zatím nabídnout nedovede, nicméně platí, že od kojenců až po staré lidi se lze nějaké pomoci dobrat. Pokračování textu
Ke spiritualitě Bohuslava Reynka
(ČB 12/2017)V kontextu české, křesťansky orientované literatury bychom jen těžko hledali postavu, která svou tvorbu prosytila vlastní hlubokou křesťanskou vírou tak, jako to dokázal básník, výtvarník a překladatel Bohuslav Reynek. Neobvyklou autenticitou duchovního prožitku a ryzí spiritualitou, která se ‒ slovy Vladimíra Justa ‒ stala „proudící krví“ jeho poezie, stále ohromuje. Pokračování textu