(ČB 6/2020) „Každému z nás se asi někdy stalo něco zlého. S tím se nedá nic dělat. Máme snad v rodném listě napsáno, že život bude lehký? Nemáme. Spousta z nás se ale ve svém smutku či traumatu začne utápět a nežije svůj život naplno. A s tím už se něco udělat dá,“ říká Dr. Edith Eva Egerová.
Poslechněte si článek:
Židé jsou na Slovensku od 11. století, ale v Košicích se směli usadit až od roku 1840. Vznikla zde velká židovská komunita. V jedné košické židovské rodině vyrůstá Edith Egerová.
Tři sestry Magda, Klára a Edita mluví doma s rodiči maďarsky. Edita se svou vlastní židovskou identitou bojuje, nepřiznává se k ní. Antisemitismus nevynalezli Němci, byl tu už dávno.
V roce 1938 jsou Košice připojeny opět k Maďarsku a košičtí Židé mají pocit návratu domů. Také Editka vítá admirála Horthyho, správce Maďarského království. Tak, jak to umí – tancem. Brzy se ale ukáže, že Židé se za Maďary počítat nebudou. Tak například: Nadaná baletka Edita na olympiádu nepojede, protože židovské tanečnice neberou. I když se Edith tak necítí, původ jí nikdo neodpáře. Pokračování textu
