Archiv autora: Adéla Rozbořilová

Církev živě 2020

(ČB 9/2020) Všichni, kdo se letos, navzdory možným obavám o své zdraví, vypravili na pobyt v Bělči, byli příjemně překvapeni pestrým programem i připraveným zázemím. Setkali jsme se v Bělči s těmi, kdo na kurz Církev živě jezdí pravidelně, často už více než deset let, a také s některými, i s celými rodinami, kteří přijeli poprvé. A snad mohu mluvit za většinu, že se nám na kurzu moc líbilo.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Zajímavý, ale ne příliš přínosný zápas teologů. Případ farářky Anny Polckové

(ČB 9/2020) V červenci letošního roku vydali biskupové Evangelické církve a. v. na Slovensku (dále jen ECAV) poměrně rozsáhlé „Pastorálne stanovisko k témam súvisiacim so sexuálnou etikou“, ve kterém se věnují především tématům homosexuality a pastorace homosexuálů. Na tom není nic neobvyklého, je to téma, které klade před společnost a církev mnoho otázek. Kdybych se ale měl věnovat problematičnosti náhledu tohoto stanoviska na lidskou sexualitu a tomu, jak jednostranně napomíná „některé liberálně laděné členy církve“, nestačil by pro nutnost vysvětlovat širší kontext ani několikanásobný rozsah článku.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Paní Jarmila: Kéž by bylo více míst, kde se starají o lidi s postižením

(ČB 9/2020) Paní Jarmila (69 let) je zábavná dáma s jiskrou v oku. Už rok bydlí v Chráněném bydlení v Nosislavi, kde se jí moc líbí. Jak sama říká: „Jsem tady v dobré společnosti.“

Poslechněte si článek:

 

Pokračování textu

Dopisy do hospice

(ČB 9/2020) Navykli jsme si dívat se na společnost jako na množinu izolovaných jedinců. Málo si proto uvědomujeme, že pomoc jednomu člověku je zároveň pomocí mnoha dalším. Nikdo přece zcela nežije izolovaně. Málokde je to tak patrno jako právě v hospici. Pečujeme o jednoho člověka v neopakovatelné situaci, v poslední fázi jeho života. Tato konkrétní a velmi specifická pomoc se však přenáší na mnohé další lidi, nejčastěji blízké i vzdálenější příbuzné. Ti možná mají ještě celý život před sebou. Jeho kvalitu však velmi může ovlivnit vědomí, že jejich tatínek, maminka, dědeček, babička, odcházeli ze světa pokojně, důstojně a v láskyplném prostředí. Svědčí o tom dopisy, které přicházejí do našeho hospice, hospice Citadela, který je součástí Diakonie Valašské Meziříčí.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu