(ČB 1/2015) Zamyslete se s dětmi nad postním obdobím. Začíná Popeleční středou, letos 18. února. Je to doba příprav na velikonoce, podobně jako je advent přípravou na vánoce. Když se chystáme na vánoce, víme, jak na to: pleteme adventní věnce, uklízíme, pečeme, posíláme vánoční přání, dekorujeme, zajdeme na vánoční koncert a přispějeme do vánoční sbírky pro nemocné děti… Vše chceme do vánoc stihnout. Před velikonocemi se dá taky stihnout ledacos. Co si takhle uklidit ve vztazích? Co takhle udělat si místo „vánoční“ atmosféry „velikonoční“? Pokračování textu
Archiv autora: Adéla Rozbořilová
Pro děti: Biblický zvěřinec – Holubice
(ČB 1/2015) Prší. A to je leden a mělo by sněžit. A ještě ke všemu je neděle, na kterou se Anežka tolik těšila. Její kamarádka z kostela bude totiž pokřtěna. Anežka sama byla křtěna jako miminko a nepamatuje si to. Magdalena ale začala do kostela chodit, až když byla trochu větší. Anežka ji pozvala. Nejdřív se přišla podívat, jak děti hrají o vánocích divadlo. A pak začala s Anežkou přicházet na náboženství. Magdaleny tatínek byl jako dítě taky pokřtěn, ale pak už do kostela moc nechodili. Pokračování textu
Jak se u nás pracuje lidem z nových zemí EU?
(ČB 1/2015) Češi si již zvykli na to, že práci, kterou sami dělat nechtějí, často vykonávají cizinci. Donedávna to byli hlavně lidé z Ukrajiny, ale vzhledem k obtížnosti získávání víz a po vstupu nových zemí do EU je na mnohých těchto místech vystřídali pracovníci z Rumunska a Bulharska, kteří u nás mohou pracovat bez jakéhokoliv omezení. Pokračování textu
Bratr Roger z Taizé: Vyvolit si lásku
(ČB 1/2015) Už nějaký čas to slýchám a vídám kolem sebe a vnímám to i v sobě: knih je zkrátka a dobře moc. Jsme rodina náruživých čtenářů, a přesto ani zdaleka nestačíme přečíst všechno, co si koupíme, co dostaneme darem nebo co nám pracovní povinnosti ukládají. Knihkupectví s křesťanskou literaturou v člověku někdy dokonce mohou vyvolávat melancholii: vždyť všechno, co potřebuji vědět, vím – a stejně z ne zcela jasných pohnutek dělám, co dělat nechci – apoštol Pavel to diagnostikoval přesně. Možná čteme další a další knihy, abychom si připomínali to, co už víme. Možná by nám nakonec stačila jen ta jedna… Nebo ne? Pokračování textu