(ČB 9/2015) Celé to bylo naruby. V sobotu se ztratila Červená Karkulka, a nebylo to v lese plném stromů, nýbrž v supermarketu plném zboží a lidí. Také směr byl opačný, místo k babičce vydala se od babičky. Ale žádný strach, ani tentokrát ji hladový vlk nedostal. Pokračování textu
Archiv autora: Adéla Rozbořilová
Nová příručka pro nedělní školu: Dál přece nejdeme sami
(ČB 7-8/2015) Tento pocit zažívalo mnoho poutníků, kteří se vydali v různých časech a na různých místech na cestu víry. „Dál přece nejdete sami, dál Pán tu zůstává s vámi, dál cestu určil svým dětem, dál tímto světem…“, zní slova známé písně. „Dál přece nejdeme sami“, tak se také bude jmenovat nový dějepravný seriál, Pokračování textu
Český bratr 7+8/2015. Moderní doba: „Hlavně to zdravíčko“
Úvodník letního dvojčísla
Smíření
Letní dvojčíslo je prodchnuto smířením. Za velkou událost považujeme, že papež František přijal 15. června ve Vatikánu zástupce českých církví a vyslovil lítost a touhu po smíření v souvislosti s 600. výročím mučednické smrti Jana Husa. Po třech osobnostech z římskokatolické, českobratrské evangelické a československé husitské církve přijal k audienci a hovořil s nimi přátelsky a vřele skoro hodinu. Další den se sloužila v Římě ekumenická bohoslužba smíření, jejíž liturgii sestavila mezicírkevní česká husovská komise a stejná bohoslužba smíření se uskutečnila o týden později v Týnském chrámu v Praze. Sbory a farnosti byly vyzvány, aby na místních úrovních sloužily také ekumenickou bohoslužbu smíření se stejnou liturgií, což se na mnoha místech stalo a někde ještě stane. Husův rok ještě nekončí.
V tomto čísle Českého bratra najdete také mimořádnou rubriku věnovanou 70. výročí konce druhé světové války. Příspěvky jsou dramatické, dosah popisovaných událostí nás asi zasáhne. Je také moc dobře, že po letech vypjatého mlčení se o neblahých událostech mluví a hledají se cesty k odpuštění a smíření. Před sedmdesáti lety někdo organizoval návrat českých politických vězňů do vlasti, někdo vystěhování německých evangelíků z Děčína do Bavorska a někdo pomoc opuštěným a osiřelým dětem. Jsme vděční, že dnes můžeme ve svobodě organizovat jiné věci: Ghettofesty, bohoslužby smíření nebo Husovské slavnosti.
V závěru čísla přinášíme více recenzí a upoutávek na zajímavé knížky než obvykle, protože letní dvojčíslo má více stran, a tak se do časopisu vešlo to, co se poslední dobou vejít nechtělo.
Všem čtenářům přeje inspirativní letní čtení
Daniela Ženatá
Obsah čísla
ÚSTECKÝ SENIORÁT
Domovy důchodců, ústavy sociální péče v pohraničí – P. Čapek
TÉMA
Nástrahy dlouhého života – A. Šůra
Rozhovor s Šárkou Raichovou: Vydržet sám se sebou – J. Kirschner
Otázka na tělo: Jak vám pomáhá modlitba při nemoci?
CÍRKEV ŽIJE
Ohlédnutí za Nocí kostelů – J.Vondrová
Rozhovor s Petrem Brodským, potulným kazatelem – D. Ženatá
Evangelický Kirchentag, tentokrát ve Stuttgartu – D. Ženatá
Mimořádná rubrika 70 let od konce války
Dietrich Bonhoeffer zahynul v dubnu 1945 – O. Ruml
Osvobození a návrat politických vězňů z Bavorska – J. Otter
Exodus evangelického bratrského sboru z Děčína v roce 1945 – K. Ahne
Vyhledali mě a stali se mou rodinou – I. Reinerová
Brněnský Ghettofest v Roce smíření – Š. Hájek
Návštěva u papeže Františka
Zástupci českých církví u papeže Františka – D. Ženatý
Proslov papeže Františka u příležitosti liturgie smíření
Bohoslužba smíření s prosbou za odpuštění. Kázání W. Kaspera
MOJE CÍRKEV
Čím může být Jan Hus pro nás? – J. Ruml
Dobrovolníci dokážou mnoho – V. Zikmund
Případ Edgarův – P. Sládeček
DĚTI A SBOR
Nová příručka pro nedělní školu: Dál přece nejdeme sami − L. Ridzoňová
Řekněte to věcí – D. Bednaříková
Rituál v nedělní škole – L. Ridzoňová
DIAKONIE
Diakonie v proměňující se Evropě – B. Kejř
Daruj, kupuj, pomáhej – A. Šůra
Před 120 lety se narodil Přemysl Pitter
SLOVO
Fobie? Snad raději ne – T. Pavelka
Poslední slovo: Požehnaný životní styl – P. Bělíková
RECENZE
Marek Vácha: Věda, víra, Darwinova teorie a stvoření podle knihy Genesis – J. Plíšková
Ljudmila Ulická: Daniel Stein, překladatel – P. Sláma
Nástrahy dlouhého života
(ČB 7-8/2015) Recept na dobré zdraví nelze hledat v jednotlivostech vytržených z kontextu. Obecná shoda expertů napříč obory zní takto: z 15 % předurčují naše zdraví genetické predispozice, z 15 % medicína, něco málo vlivu má také životní prostředí – a z 55 % naše zdraví předurčuje životní styl. Procenta se samozřejmě v různých zdrojích uvádějí tu vyšší, Pokračování textu