(ČB 4/2015)
Proč jste vlastně do Prahy přijel?
Přijel jsem k vám na pozvání ČCE jako delegát Skotské církve, odboru světové misie, abych se zúčastnil farářského kurzu Spolku evangelických kazatelů. Rádi bychom podporovali a utvrzovali vztahy Skotské církve s ČCE na celocírkevní i sborové úrovni. Také jsem se chtěl něco dozvědět o církvi v České republice, protože mé dva sbory zkoumají možnost partnerství s nějakým sborem v Evropě.
Existuje ve Skotské církvi něco podobného, jako je náš Spolek evangelických kazatelů (SPEK) a farářský kurz?
Nemáme ve Skotské církvi nic, co by bylo SPEKu podobné. Dvě organizace sice faráře Skotské církve podporují, jejich zaměření je však omezeno: První je Společnost pro církevní službu, která je zaměřena na „studium liturgie“ a obnovu a oživení bohoslužeb ve Skotské církvi. Tou druhou je Teologická společnost Skotské církve – akademická společnost, která se věnuje studiu skotské teologie a je otevřena všem zájemcům. Myslím si, že z organizace podobné té v ČCE bychom měli ve Skotské církvi užitek. Máme také každoroční kurzy pro faráře v prvních pěti letech služby, což se pro jejich rozvoj jeví jako velmi užitečné a je to dobrá příležitost pro navazování vztahů s kolegy.
Co vás na tom našem kurzu zaujalo?
Farářský kurz jsem vcelku shledal jako velmi užitečný. Nejlepší pro mě bylo, že jsem se setkal s faráři ČCE, sdílel s nimi zkušenosti, setkal se s přáteli, poznal nové lidi a jeden od druhého jsme se mohli učit. Setkal jsem se s kolegou, se kterým jsme před 20 lety studovali na Biblické škole ve Velké Británii a který je teď farář vaší církve. Od studií jsme se neviděli, a tak bylo úžasné znovu se setkat a podělit se o zkušenosti z církve a sborů a vzájemně se povzbudit. Všechny přednášky jsem shledal přínosnými, protože podnítily rozvoj farářů a rozšířily jejich obzor. V tomto smyslu jsem zavázán Daniele Bískové, která se osvědčila jako výborná překladatelka. Velmi inspirativní pro mne bylo promítání filmu Všechny moje děti a rozhovor s režisérkou Svatavou Kabošovou. Byl bych velmi rád získal kopii tohoto filmu, abych jej promítl u nás ve sborech a podělil se o něj s kolegy ze své církve. Bylo pro mě také velmi užitečné něco se dozvědět o církvi v České republice a slyšet o těžkostech i možnostech, které církev ve vaší zemi má. Doufám, že tyto zkušenosti a to, co jsem poznal, předám svým kolegům a také odboru pro světovou misii Skotské církve.
Jak se vám líbilo v ČR a v Praze?
Návštěva Prahy pro mne byla velmi dobrým zážitkem. Byl jsem tu i s rodinou loni v létě a to byla Praha velmi přelidněna. Tentokrát jsem však měl příležitost obdivovat architekturu a výhledy (pražskou scenérii) v klidu, a to bylo velmi dobré. Velmi se mi líbila noční procházka centrem města s jedním z farářů, mým přítelem Mirkem. Praha je nádherná a lidé jsou přívětiví a pohostinní. Jsem také vděčný, že jsem měl příležitost setkat se s lidmi, kteří se účastnili hnutí Charty 77, o které jsem slyšel z rádia Svobodná Evropa, když jsem ještě jako velmi mladý žil v Rumunsku. Bylo mi ctí se setkat s některými z těchto lidí, kteří měli odvahu se komunistickému režimu postavit, a stát se tak průkopníky změn ve východní Evropě. Byli tehdy inspirací i mnohým z nás v Rumunsku.
Co byste chtěl českým evangelíkům vzkázat?
Rád bych je povzbudil k tomu, aby v této náročné době pokračovali v církvi i společnosti ve věrném svědectví o Kristu. Myslím, že navzdory problémům se sekularizací a konzumerismem, které se zdají nepřekonatelné a kterým čelí církve napříč Evropou, je pro církev tato doba také časem nových příležitostí. Blaise Pascal (francouzský matematik, fyzik, vynálezce a křesťanský filosof, 1623–1662) říká: „Bože, stvoř celé lidské srdce, tak aby nebylo naplněno ničím jiným než Bohem Stvořitelem, kterého jsme poznali v Ježíši Kristu.“ Pokud zůstanete Jemu věrní, bude skrze vás působit a v mnoha směrech vám požehná. Ještě jednou děkuji, že jste mi dopřáli, abych se s vámi a od vás učil.
s laskavým tlumočením Daniely Bískové se ptala Daniela Ženatá