(ČB 9/2014) Při opravdu krásné a slavnostní neděli 25. května, byla za kantorku sboru v Silůvkách u Brna povolána Martina Matušková. Jako druhá (po Petru Běťákovi) z prvních 17 absolventů SCHEA (Semináře církevní hudby Evangelické akademie), kteří před rokem dokončili svá tříletá studia tohoto semináře. Stala se tak první staršovstvem oficiálně povolanou ženou-kantorkou v naší církvi.
A co se tím změnilo? K čemu je takové povolání potřeba? Ptají se faráři a staršovstva těch sborů, ve kterých první absolventi SCHEA působí. Vždyť jejich kantor už stejně při bohoslužbách hraje, zpívá, dává dohromady pěvecký sbor, diriguje, nacvičuje… A všechno to dělá většinou už pár let, dělal to nejednou před začátkem studia, po dobu studia, dělá to po skončení semináře, rád, dobrovolně, nadšeně, zadarmo. Až to bereme málem jako samozřejmost.
Pro Silůvky se tím ale změnilo hodně. Před sedmi lety jsme žádného vlastního varhaníka neměli. Při bohoslužbách jsme buď zpívali bez doprovodu, nebo si brněnští kazatelé vozili varhaníky s sebou. Teď máme historicky první kantorku. Juchú! K tomu další dva varhaníky, několik dobrých muzikantů, příležitostný pěvecký sbor… a dokonce nové varhany. Tak se biblické zaslíbení, že poslední budou první, zase jednou ukázalo jako možné. Halelujah!
Hodně se tím změnilo i pro samotnou kantorku. Ve společnosti svých 16 spolužáků SCHEA a nyní už zakládajících členů SECH (Spolku evangelických církevních hudebníků), pod vedením Ladislava Moravetze, jeho ženy a dalších učitelů velmi vyrostla nejen v hudbě, ale i ve víře. V průběhu studia dospěla ke křtu. Pouhým bytím v našem sboru by asi ve víře tolik nevyrostla.
Líbí se mi, jak Ladislav Moravetz krůček po krůčku naplňuje svou vizi jak úroveň hudby a zpěvu v naší církvi zlepšovat. Před nějakými deseti lety to byl „sám voják v poli“. Fenomén a živel. Teď už má první absolventy a pokračuje s novým tříletým cyklem. Je založen SECH. Vzniklo podpůrné konto pro pořizování digitálních varhan do sborů, kde absolventi SCHEA působí, aby mohli doprovázet na nástroj, na kterém uplatní všechno, co umějí. Několik nástrojů se už takto pořídilo. První varhany jsme tímto způsobem získali my. A pak ještě kurzy, školení, články, besedy, vystoupení…
A proč že kantory do sborů oficiálně povolávat? Byla to jedna z nejhezčích slavností v našem sboru. Sjela se k nám evangelická varhanická elita, aby spolu s místním pěveckým sborem zahrála a zazpívala. Už jsem slyšela absolventy SCHEA zpívat víckrát, ale ani v Červeném kostele to neznělo tak hezky jako u nás v Silůvkách. Byla to příležitost jak s radostí a respektem Martininu kantorskou práci ve sboru oficiálně přivítat a přijmout a taky říct, že mezi námi, co se hudby a zpěvu týče, je tou nejvzdělanější a nejpovolanější; a tak ji budeme rádi respektovat. Martina Kadlecová, farářka v Silůvkách
