Český bratr 10/2013.

EvangMoto – divný název, ale kdo se alespoň trošku pohybuje v branži a zná například SuperMoto, ví, odkud vítr vane. EvangMoto je křesťanská motorkářská alternativa. Ano, i mezi křesťany se najdou tací, kteří sedají na jednostopé motorové stroje a účelně nebo prostě jenom tak cestují z místa na místo. Motorkář je poměrně divná diagnóza a jednou z jejích charakteristik je individualita, řeknu rovnou: až osamocení.

Farářka Magdaléna Trgalová si svého času této skutečnosti všimla: i někteří křesťané jsou motorkáři a se svým koníčkem se ve společenství církve tak trochu skrývají. Nechce se jim jezdit na motorkářské srazy, kde se vedou jenom silná slova, hraje hlasitá hudba a alkohol teče proudem. Co takhle dát ty křesťansky zaměřené dohromady a vytvořit z nich společenství, kde by bylo dost místa pro jejich koníček i jejich víru? Vsadili jsme na nové technologie a založili internetové stránky, osobně k nim pozvali těch pár, o kterých jsme věděli, a začali organizovat příležitostné akce.

Žádná statistika sboru neeviduje údaj, kolik jeho členů jezdí na motorce. Z toho ovšem nelze vyvodit, že takoví neexistují. Zájem o EvangMoto nezůstal u biblického „kde se dva neb tři…“. Klub však na druhou stranu neorganizuje sjezdy pro stovky lidí. Díky volnějšímu členství se jich kolem tohoto společenství pohybují tak tři, čtyři desítky a navazují přátelské kontakty s jinými skupinami podobného pojetí motorkářské záliby. Klub se profiluje jako ekumenický. Jeho věkový průměr není 21, jak byste možná hádali, ale něco přes 40!

Vzpomínám na jeden ze zážitků při návštěvě domova odpočinku ve stáří. Možná si říkáte: „Proč jezdí motorkáři do důchoďáku?“ Tady je kus odpovědi: Přišla za námi shrbená bělovlasá babička s hůlkou a s rozzářenýma očima. Vyprávěla, jak s manželem po válce na „Jawce“ projeli Čechy i Slovensko. A pak se nechala povozit na Hondě, Aprili i BMW. Do té doby mne nenapadlo, že tento dopravní prostředek může být součástí života i takové paní, navzdory jejímu dnešnímu vzezření, věku či fyzickým možnostem.

Vždycky je složité pro svůj koníček najít přiměřený prostor tak, aby nešel na úkor práce, rodiny či ekonomických možností. S tím zápasí i členové klubu EvangMoto. Ale nabízejí během roku těm, kteří rádi cestují na motocyklu a stojí také o sdílení víry, hned několik příležitostí. Centrem se stala prázdninová jízda, které říkáme EvangMotoTour. Její (většinou česká) trasa vede například od jedné evangelické fary ke druhé a kromě zážitku z jízdy nabízí i podvečerní setkání se členy sborů, návštěvy církevních sociálních středisek nebo biblické programy. V průběhu roku se pak děje několik událostí menších, víkendových. Ruch tohoto společenství neutichá, ani když napadne sníh, vždycky se totiž najde příležitost setkat se, popovídat si o plánech na léto, oslavit nějakou tu svatbu či přelom roku, navštívit třeba výstavu (samozřejmě ne obrazů, ale k tématu života klubu).

Štěpán Brodský, www.evangmoto.cz