Český bratr 7+8/2013.
Anežka má doma několik úkolů. Dělají je společně se sourozenci. Tedy – vůbec ne společně, střídají se. A moc dobře si hlídají, aby někdo neměl práce méně než ten druhý či třetí. Tak jim doma visí papír, kde se všechno eviduje. Zametání, mytí podlahy a luxování. Jednou za týden. A další týden se služba posune. Taky děti doma skládají vyprané kapesníky. Anežka je vždycky pečlivě rozdělí na tři stejné hromádky.
To je nespravedlivé, Petr je na táboře a neuklízí!
To je nespravedlivé, dneska je ta podlaha špinavější než minulý týden!
Znáte to, že?
Už se těším, až budu bydlet sama. Vůbec nebudu muset uklízet, těší se Anežka.
Večer leží maminka s Anežkou v posteli a čte jí knížku. Kapitola skončí. Dobrou noc, Anežko.
Ještě pomazlit, připomene Anežka.
Dobrou noc, moje holčičko. Ale ty už se těšíš, až budeš bydlet sama a nic nebudeš muset dělat, viď? Neodpustí si maminka Anežce připomenout.
Ale to bude až za dlouho, brání se Anežka. Ještě se jí nechce odcházet.
A – mami – budu se k vám moct vracet? Na návštěvu?
Maminka ji pohladí. I od prasat se můžeš vrátit.
Fuj, od jakých prasat?!
Víš, jak to bylo s tím synem, co se rozhodl žít sám?
Přišel za svým otcem a řekl mu: dej mi peníze, které bych po tobě měl zdědit. Chci už žít sám. Rozhodovat si věci po svém.
Otec mu peníze dal. Tak to zkus. Hodně štěstí.
Těch peněz bylo hodně. Syn se vydal do světa, žilo se mu dobře. Nikdo ho nenutil pracovat, pomáhat, uklízet. Nemusel vařit ani umývat nádobí. Mohl si všechno zaplatit a koupit. Spal v hotelech, jedl v restauracích. Na jídlo vždycky někoho pozval, tak nebyl sám.
Ale časem peníze došly.
Budu muset začít pracovat, přemýšlel.
Něco doma odkoukal, ale moc toho ještě neuměl. Ptal se na práci, ale nikde ho nepotřebovali. Až konečně na jednom statku řekli: ale jó, něco tady dělat můžeš. Támhle jsou prasata. Budeš se o ně starat. Spát můžeš v chlívě.
Fuj, prasata, pomyslel si syn. Ale nahlas to neřekl. Protože už mu nic jiného nezbývalo. A tak se staral o prasata.
Po večerech vzpomínal, jaké to bylo doma. Večeře, povídání u stolu. Rodiče, bratr, kamarádi. V noci čistá postel. Ale vrátit se nemůžu. Vždyť už jsem to jednou zabalil.
Ale ty myšlenky na domov se pořád vracely. Půjdu a zkusím to. Řeknu, že je mi to líto. Poprosím, jestli bych nemohl u otce pracovat jako pomocník.
Tak se vrátil. Tatínek byl zrovna před domem, když se v dálce objevila synova postava. Poznal ho hned. Vždyť je to syn!
Pojď domů, máme tě tady rádi.
Odpustíš mi to? Ptal se syn. A tatínek ho objal.
Pane Bože, děkujeme, že máme domov. A děkujeme, že se můžeme vracet taky k Tobě. Že nás máš rád jako rodiče. Amen.
Prase v Bibli
Pro židy je prase nečisté zvíře. Židé se prasat nesmějí dotýkat, nejedí vepřové maso. Proto, když marnotratný syn (Lk 15) dostane jako práci pasení vepřů, je to kromě špinavé práce i potupa. Když Ježíš vyhnal zlé duchy z posedlých v Gadaře, zlí duchové vešli do prasat a prasata skončila v moři. Gadarenská (gerasenská) krajina je na pohanském území (Mt 8). Ježíš také používá obraz nečistých prasat ve varování: Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly sviním. (Mt 7)
Doporučujeme:
Odkud se vzal svět? O co se nejvíc bojím, že to ztratím? a další otázky k přemýšlení najdeme v knize To je otázka norského autora Josteina Gaardera s obrázky Akina Düzakina. Kniha nenabízí odpovědi. Vždy na jedné stránce je otázka a na vedlejší je trochu snový obrázek k prohlížení a přemýšlení. Pro děti od sedmi let. Vydal Albatros v roce 2013.
Lenka Ridzoňová