(ČB 5/2021) Prám je jednoduché nebo provizorní plavidlo. Je to také ukotvené přístaviště, kde se loďky mohou zastavit, molo, ze kterého se dá k vodě sklonit a osvěžit se. A jsou to i bohoslužby, ke kterým se v Brně scházíme v týdnu z různých sborů, abychom byli společně neseni jak Boží, tak i vzájemnou blízkostí.

Název vznikl z počátečních písmen podtitulu „pozvání k ranní modlitbě“ a nápad se narodil na jaře roku 2019. Hledali jsme příležitost, jak spolu smysluplně prožít postní dobu a rozhodli jsme se slavit v týdnu bohoslužby se společnou snídaní.

Samotný koncept si vyžádal promyšlenou liturgickou i praktickou přípravu, aby byla příležitost k načerpání, ztišení i sdílení, a přitom, aby se lidé stihli včas dopravit do škol a do zaměstnání. Bylo také potřeba spojit síly, aby byl zajištěn hudební doprovod, vedení bohoslužeb, příprava snídaně, vhodné uspořádání prostoru, a to vše před začátkem ráno v 6:30.

Co se podoby bohoslužeb a výběru biblických textů týká, inspirovali jsme se v Taizé, setkání tedy mají pěknou a zároveň minimalistickou formu. Nechybí ticho a příležitost k volným prosbám účastníků. Namísto kázání je tzv. „lano“, tedy krátké rozvedení biblického textu tak, aby na něj mohli účastníci sami ve svém promýšlení navázat. V modlitbách, čtení žalmu i přípravě lana se lidé střídají. Toto liturgické pojetí se ukázalo jako velmi nosné, lidé si je brzy osvojili. Celé bohoslužby včetně večeře Páně netrvají déle než 30 min.

Zato společné stolování se v časech „předcovidových“, kdy ještě bylo možné, protáhlo někdy třeba i na hodinu a půl. Mnozí přinášeli vlastní pečivo, zavařeninu, palačinky, ovoce. Na Velikonoce jsme měli tři beránky. Podařilo se vytvořit jedinečné a radostné společenství, kde se pravidelně setkávali lidé napříč generacemi ze sborů v Židenicích, v Brně I i v Brně II i z Nosislavi a z ekumeny. Poznáváme se navzájem, sdílíme víru, smějeme se. Bohu díky.

Takto ráno jsme se naposledy sešli v adventu 2020. Už bez snídaně a za dodržování hygienických opatření. V postní a velikonoční době 2021 prozatím pokračujeme ve formě večerních setkání, protože mnozí pracují a studují z domova. Společné jídlo stále není možné, ale i tak jsme vděčni za jedno z mála setkání, které se v této době smí konat naživo (jakožto bohoslužby) a nese nás i touto dobou dál.

Jana Hofmanová