(ČB 4/2021) Tak letos prý se už konečně dočkáme. Někdy během podzimu by měl být nový Evangelický zpěvník na světě. Cesta k jeho zrodu byla náročná. Ještě jeden, poslední úsek musí zpěvník urazit: ze skladů do kostelů. Ani tato část cesty nebude snadná. Přejeme si cítit vůni čerstvé knihy, listovat v ní a objevovat staré i nové písně. Ale aby zpěvník do sborů jaksepatří dorazil, musí jej sbory koupit. Počty výtisků v jednotlivých místech půjdou do desítek, ve velkých sborech do stovek. Násobte tuto cifru zaváděcí cenou 400 až 500 Kč a vyjdou vám desetitisícové částky. Jak takovou položku začlenit do sborových rozpočtů? A hlavně, kde na ni vzít peníze?

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

S podobnou akcí u nás nikdo nemá zkušenosti. Zpěvníky se tu ve velkém netisknou a nenakupují každý rok (naštěstí). Po zkušenostech však lze zapátrat v cizině a načerpat tam inspiraci i pro naše plánované nákupy. V anglosaském prostředí je rozvinuta kultura dárcovství či sponzorství. Když chce někdo přispět na dobrou věc, která má sloužit druhým lidem, prostě na ni dá peníze. Při procházce městem se tak posadíte na lavičku s nápisem, za jakých okolností byla městu věnována. Obdobné cedulky objevíte na veřejné vyhlídce, na veliké mapě pro výletníky, na harmoniu v kostele či na časomíře v bazénu. A co je pěkné – nápisy často neoznačují dárce, nýbrž připomínají někoho, jehož památku chtěl dárce uchovat. Je to dobrý výraz křesťanské skromnosti a zároveň projev vděčnosti za lidi, kteří pro nás něco znamenali.

Proč nyní podobně nepostupovat i s našimi zpěvníky? Staršovstvo vyhlásí dlouhodobou sbírku na jejich pořízení a současně nabídne, že každý dárce smí rozhodnout o věnování zpěvníku, který uhradil. A nemusí zůstat jen u jednoho. Do předsádky pak bude vlepen lístek s patřičnou informací. Obrázek ukazuje, jakým způsobem to provedli ve sboru Thurso-West ve Skotsku. „Věnováno s láskou ve vzpomínce na George Alexandera McLarena (Alistaira) 1929–1995. Pojďme, zpívejme Pánu.“ Rámec je pro všechny stejný, mění se jenom stručný údaj o jméně, životních datech, případně o obci či vžitém oslovení. (Alistair je skotská verze jména Alexander.) Uváděni bývají buď jednotlivci, nebo manželské páry. Tisk samolepek dnes technicky nepředstavuje problém. A pokud by církevní ústředí opatřilo pár vhodných grafických podkladů, nebylo by zhotovení nijak pracné.

Mnozí lidé jistě rádi na zpěvníky přispějí, neboť z nich budou sami zpívat. A rádi také připomenou jména těch, kteří v dávné či nedávné minulosti byli důležití pro jejich osobní cestu víry. Vždyť mnohdy zpíváme tytéž písničky jako bratři a sestry před námi. Zpěvník svým obsahem i jednotlivým věnováním vyjadřuje, že jsme zapojeni do společenství svatých, k němuž se hlásíme ve vyznání víry. Těším se, až zasednu v kostele do lavice a než začnu zpívat, že si vpředu ve zpěvníku přečtu, na koho se v lásce vzpomíná.

Jiří Tengler