(ČB 11/2020) Pravidelně jednou do roka se setkávají představitelé členských církví Světového luterského svazu ve střední Evropě.

Zástupci evangelických církví z Polska, České republiky, Slovenska, Maďarska a Saska měli v Bystřici pod Hostýnem uvažovat nad tématem „Rodina, misie, diakonie“. Setkání se ale kvůli pandemii nemohlo uskutečnit, synodní senior Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý proto vyzval zástupce vedení církví ke společné videokonferenci.

Virtuální schůzka se uskutečnila v úterý 20. října 2020, a přítomní diskutovali o současné situaci ovlivněné rozmachem pandemie. Sdíleli, jaké Slovo jim v době krize pomáhá a jakým slovem pomáhají oni, jakožto představitelé církví. Na závěr byla přijata výzva k modlitbám – její plné znění uvádíme níže.

Setkání se konalo v návaznosti na loňské jednání těchto církví ve Varšavě. Coby malá společenství ve středoevropském prostoru chtějí být více slyšet, pracovat se svou minulostí a usilovat o smíření ve společném historickém kontextu. „Jako církve jsme svobodnější než politikové a můžeme jít příkladem. Mnohá témata můžeme diskutovat z perspektivy víry. Církve mají mluvit o míru a jejich hlas má být vyslyšen. Jde o důležité sdílení, jakou roli má církev ve společnosti,“ zaznělo při loňské schůzce ve Varšavě, kde se představitelé jednotlivých společenství zároveň dohodli na každoročním konání.

Od letošního roku jsou součástí skupiny také reprezentanti Evangelické luterské zemské církve v Sasku a od příštího setkání budou osloveni i představitelé Evangelické církve a.v. v Rakousku.

Prohlášení zástupců členských církví Světového luterského svazu ve střední Evropě

Sestry a bratři v Kristu, milí přátelé,
prožíváme zvláštní období. Strach z hrozící pandemie ovlivňuje život jednotlivců a celých společností.

S úzkostí slyšíme o zvyšujícím se počtu nemocných Covid-19. Se zármutkem myslíme na ty, kdo nemoci podlehli, a chvějeme se, kdo bude další.

Modleme se za nemocné, za jejich blízké. Modleme se za pracovníky ve zdravotnictví, v sociálních službách a v diakonických zařízeních, za všechny, kdo nasazují sami sebe v boji proti nemoci.

Modleme se za rodiny, zvláště za děti, aby navzdory stále těžké situaci zůstávaly v bezpečí. Modleme se také za žáky, studenty a učitele.

Podporujme úsilí těch, kdo v čase omezení a zákazů povzbuzují sebe i ostatní, šíří naději vzdor šířící se nemoci.

Objevujme podivuhodnou moc evangelia, že Kristus zvítězil nad smrtí a že nás v časech smutku a nemoci utěšuje.

Povzbuzujme se navzájem nadějným slovem o tom, že opouštěním stávajících zvyklostí nekončí zázrak života, že změnou dosud obvyklého způsobu života se příchod Božího království nepřibrzdí, ani nezastaví.

Pomáhejme si vzájemně při každodenních aktivitách, zůstaňme v kontaktu s osamělými. Hledejme v těžké situaci to podstatné, totiž lásku, naději, víru; přejme je sobě, svým blízkým i lidem za hranicemi svých rodin i svých zemí.

Mějme odvahu opouštět co je nepodstatné, i kdyby to měl být náš dosavadní životní standard. Učme se žít skromněji než dosud a dělit se o to, co máme. Vždyť i tak skýtá náš středoevropský prostor příznivější podmínky k životu, než má většina krajin na naší krásné Zemi.

Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný. (Židům 10,23)

biskup Jerzy Samiec
Evangelická luterská církev v Polsku

biskup Tomáš Tyrlík
Slezská evangelická církev a.v. v ČR

generální biskup Ivan Eľko
Evangelická církev a.v. na Slovensku

biskup Tamás Fabiny
Evangelická luterská církev v Maďarsku

zemský biskup Tobias Bilz
Evangelická luterská zemská církev v Sasku

synodní senior Daniel Ženatý
Českobratrská církev evangelická