(ČB 7+8/2020) Málo platné – skaut je pro křesťanskou výchovu dětí konkurence. I když možná ne tak docela! Skaut má totiž křesťanský základ. Vezměme si jen skautský slib. Tímto slibem se dítě zavazuje „sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době… duší i tělem být připraven/a pomáhat vlasti i bližním“. Slib může skaut ukončit dodatkem: „K tomu mi pomáhej Bůh.“ A celá skautská výchova vede k věrnému a obětavému kamarádství, k tomu, že silný chrání slabého atd. To je křesťanský program. Mám radost z toho, že v poslední době český skaut silně roste. U nás v Pelhřimově je dnes dokonce obtížné dítě do skauta přihlásit, protože není dost vedoucích (ale připravují se).

Jenže pro církev jako organizaci skauting přirozeně konkurence je. Jít v neděli do kostela, na to člen oddílu nemá obyčejně čas, protože je na výletě do přírody nebo podniká se skautem něco jiného. Ideální je, když se povede založit a vést dobrý křesťanský skautský oddíl – skautské věci se sladí s programem, který dětem nabízí církev.

Církví je ovšem víc a „konkurence“ mezi nimi je bohužel někdy dosud dost tvrdá. Ještě před 100 lety (ale i později) byla pro některé evangelíky katolická mše rouhavé modlářství a pro katolíky zase představovala těžký hřích návštěva evangelických bohoslužeb, nemluvě o účasti na naší večeři Páně. To je díky Bohu minulost. I katoličtí kněží dnes někdy zákazy svých biskupů prostě ignorují a ekumena „jede“. Leckde se dnes už duchovní různých církví pravidelně scházejí a dobře si rozumějí. Pro společného křesťanského skauta se tady otvírá prostor. Máte s tím už někde praktickou zkušenost? Podělte se o ni!

Prozatím je to bohužel většinou tak, že rodiče v neděli buďto vezmou dítě do kostela, nebo ho pustí či dopraví na skautskou sešlost. To se nedá lámat přes koleno. Zásada je nabízet, nenutit, nezakazovat. To by přineslo víc škody než užitku. Možná bychom si měli nějak „nevýslechově“ zjišťovat, proč nám konkrétní děti do skauta utíkají z bohoslužeb nebo z nedělní školy a pomoct jim (i nám) hledat kompromis.

Napadá mě – a myslím, že to není zvlášť originální nápad, vlastně se to samo nabízí – pozvat někdy skauty v neděli do kostela, aby se tam mluvilo o skautu a křesťanství. Tématem kázání by mohl být třeba zrovna skautský slib a výklad by mohl být zaměřen k „hledání mostů“. Některý skautský vedoucí by potom mohl pohovořit o tom, co pro něho osobně křesťanství znamená nebo jak uplatňuje křesťanské zásady v práci s dětmi. Když se na to připraví diskusí s duchovním, leckterý to snadno dokáže. Po bohoslužbách pak rozhovor s pohoštěním, s kytarou atd. Co vy na to?

Pavel Říčan