(ČB 5/2019) Na přelomu března a dubna vyrazila skupina vyučujících i studentů z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy (ETF UK) do Izraele na čtrnáctidenní archeologickou expedici. Tým složený z lidí z České republiky, Itálie, Velké Británie a Slovenska se účastnil prvního ročníku obnoveného výzkumu v lokalitě Tel Moca, vzdálené šest kilometrů západně od Jeruzaléma. Licenci na výzkum od Izraelského památkového úřadu získala Šua Kissilevitz spolu s prof. Odedem Lipshitsem, vedoucím Institutu archeologie telavivské univerzity. Přípravy výjezdu se započaly již loni a součástí byl i přípravný blokový seminář, konaný na ETF UK krátce před výjezdem.

Poslechněte si článek:

Pod dálničním mostem

Místo Tel Moca se nachází pod novým dálničním mostem, jenž vede dopravu do Jeruzaléma vysoko nad údolím Sórek. Dříve se zde po staré dálnici sjíždělo až k samotnému ústí tohoto údolí do místa, které ti, co navštěvují Izrael, znají jako „zatáčku smrti“. Díky přípravám, souvisejícím s budováním mostu, byla lokalita více prozkoumána již v devadesátých letech minulého století. Tehdy se zjistilo, že šlo o místo víceméně nepřetržitě osídlené od mladší doby kamenné až po současnost. Archeologové se vrátili do údolí Sórek znovu v letech 2002–2003. Tehdy získali další informace zvláště ohledně osídlení v 7. a 6. století př. n. l.

Tel Moca expedition Project 2019

Vedoucí výzkumu z počátku 21. století Greenhut a De Groot označili Tel Mocu za královskou obilnici, kde byla úroda ze širokého okolí zpracovávána a posílána dále, zvláště do hlavního města Jeruzaléma. Již tehdy zazněla také domněnka, že by místo mohlo skrývat objekty související s kultem – jednalo se o jinde dobře doložené propojení důležitých správních center s náboženským životem, soustředěným kolem svatyň,

Objev někdejšího chrámu

Uvedené tušení bylo potvrzeno v letech 2012–2013, kdy Šua Kissilevitz a její tým z Izraelského památkového úřadu zkoumaly administrativní budovu a východně od ní položené nádvoří. Na něm byly v dřívějším období osídlení objeveny oltář, řada kultických předmětů i jáma, kam byly po rituálním obřadu tyto předměty ukládány. Na místě administrativní budovy stál v téže fázi osídlení chrám z konce 10. a první poloviny 9. století př. n. l., jak bylo dovozeno z analýzy keramiky. Přestože došlo k odkrytí pouze jeho východnější části, směřující k nádvoří, a zbývající část zkoumána nebyla, nalezené architektonické a kultické prvky chrám jednoznačně potvrzují.

Jedná se o do zdi zakomponovanou kamennou lavici, kam byly pokládány předměty související s chrámovou bohoslužbou, a dále pak o pět macev, tedy kamenů souvisejících rovněž s kultem (takto je označen například kámen, který Jákob postavil jako posvátný sloup, popř. oltář po snu v Bételu, jak se píše v knize Genesis 28,18). Ihned po výzkumu v roce 2013 bylo místo zakonzervováno, jednotlivé části vyplněny pískem a započalo se s výstavbou mostu, dokončenou v srpnu 2016 (náklady dosáhly téměř 4 mld. Kč).

Tel Masos v Negevu

Výsledky archeologického zkoumání, publikované o dva roky později, vyvolaly mezi archeology, historiky a biblickými badateli řadu souhlasných reakcí, ale také otázek, pochybností a kontroverzí. A to proto, že chrám by se v daném období neměl podle tradičního pojetí raných dějin Judska na tomto místě vůbec nacházet. Jednak o něm není ve Starém zákoně žádná zmínka, jednak platí teze, že jediné místo bohoslužby byl Jeruzalém. Nadto jde o monumentální stavbu, která zatím nemá v Judském království archeologicky doloženou obdobu. Chrám v Jeruzalémě, takzvaný První chrám, vybudovaný podle biblického podání za krále Šalomouna v 10. století př. n. l. a zničený v roce 586 př. n. l. novobabylónskými vojsky, lze jen předpokládat, nalezen totiž nikdy nebyl. Vedou se o něm intenzivní, často politicky i nábožensky vypjaté debaty, především o lokalitě a datu vzniku. Nejčastější představa, že se nacházel na stejném místě jako Druhý chrám, vybudovaný na konci 6. století př. n. l. a zbořený Římany v roce 70 n. l., je jednou z možností, ale ne nutně jedinou. Jako pravděpodobnější se na základě nejnovějších rekonstrukcí a logiky vývoje měst v daném období zdá, že První chrám, výrazně menší, byl součást Davidova města, tedy níže položené starověké části Jeruzaléma, nacházející se mimo dnešní hradby, které postavil až sultán Sulejman I. (1494–1566) v 16. století. Další chrámy a svatyně v Judsku jsou menšího rozsahu než stavba v Tel Moce, jako například chrám v judské pevnosti na jihu v Tel Aradu. Tím se zkoumanému místu dostává mimořádného postavení, které dává diskusi o náboženském životě v období Prvního chrámu jiný rozměr, plný dříve nečekaných a neznámých proměnných.

Další zkoumání na univerzitách v Praze a v Tel Avivu

Nově zahájený výzkum, kterého se účastní i ETF UK jako partner v rámci meziuniverzitních dohod, je plánován na více let. Cíl prvního ročníku byl v místě vykopávek dvojí. Za prvé určit s pomocí mikroarcheologie čas jednotlivých údobí osídlení Tel Mocy. Dosavadní zkoumání bylo postaveno na rozboru keramiky, ale organické vzorky (uhlíky, olivové pecky apod.), umožňující přesné časové zařazení, zatím analyzovány nebyly. Druhý úkol znamená odkrýt zbývající severní a západní část chrámu. Další, související témata budou řešena již na půdě univerzit. Nejprve v červnu v Praze v rámci IV. ročníku konference, pořádané ETF UK a Institutem archeologie telavivské univerzity, a dále při sympoziu v Bonnu za účasti badatelů z univerzit a akademických ústavů z Německa, Polska, Francie, Izraele a České republiky. Výsledky výzkumu budou představeny opět na domovské ETF UK v rámci semináře, na kterém budou přítomni letošní účastníci kampaně. Všichni další, kdo se o náboženský život starověkého Izraele i o jeho dějiny zajímají, jsou srdečně zváni.

Filip Čapek a Jáchym Šenkyřík, foto David Rafael Moulis