(ČB 4/2019) Jan Zajíc se narodil 3. 7. 1950 ve Vítkově nedaleko Opavy a zemřel 25. 2. 1969 v Praze. Letos jsme si na Opavsku připomínali padesát let od jeho smrti.

Vzpomínkové bohoslužby zorganizoval opavský sbor spolu s několika přáteli dne 24. 2. 2019. Takřka zaplněná modlitebna se zaujetím naslouchala celému programu, který měl dvě části. První část, biblické zamyšlení, připravili bratři Pavel Janošík a Antonín Plachý. Krátké kázání se opíralo o čtyři obrazy, které vzpomínku na Jana Zajíce provázely. V prvém bylo vzpomenuto jeho rozhodnutí, v druhém „cesta údolím stínu smrti“. Třetí obraz na základě příběhu z proroctví Danielova o Belšasarovi promítl čin Jana Zajíce do aktuální doby.

Poslechněte si článek:

V poslední části pak zazněl text ze Zj 7,13–16. Mládež zahájila bohoslužby zpěvem Žalmu 2 a zakončila je známou Bonhoefferovou písní Moc předivná.

Druhou část moderoval vysokoškolský pedagog a sociolog Jiří Siostrzonek, diskusního panelu se účastnili význačné osobnosti: Tomáš Hradílek, signatář Charty 77 a její mluvčí, Ivo Mludek, pedagog, publicista a signatář Charty 77, Bronislav Dorko, historik a autor výpravné publikace o Janu Zajícovi, Zdeněk Píka, signatář Charty 77 a Zdeněk Jeník, vydavatel. Na diskusi se podíleli i posluchači, jistě i díky tématům, jako je smysl oběti, odvaha, odkaz, společenství a situace dnes.

Provolání Jana Zajíce

Ze strany hostů byl také kladen velký důraz na provolání Jana Zajíce občanům Československé republiky.

„Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji vaše svědomí jako POCHODEŇ č. 2. Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad, že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory! Pamatujte: Když někomu vystoupí voda nad hlavu, je už jedno o kolik. Nemáme se čeho bát – jedině smrti. Ale: Smrt není zlá, strašné je jenom umírání. A toto je pomalé umírání národní svobody. Nenech si, hrdý a krásný český a slovenský lide, diktovat, s kým navěky půjdeš! Vy všichni, na které můj čin zapůsobí a kteří nechcete, aby byly další oběti, uposlechněte následující výzvy! Stávkujte, bojujte! Kdo nebojuje, nezvítězí! Nemám na mysli jen ozbrojený boj. Ať moje pochodeň zapálí Vaše srdce a osvítí Váš rozum! Ať moje pochodeň svítí na cestu k svobodnému a šťastnému Československu. Měli jsme dvě šance a obě jsme promarnili. Vytvářím šanci třetí (pozn: první šancí měl J. Z. na mysli moskevská jednání, druhou pak smrt Jana Palacha). Nezahazujte ji! Jen tak budu žít dál. Umřel jen ten, kdo žil pro sebe!!“

Toto setkání bylo opavskou veřejností a médii hodnoceno pozitivně s tím, že dnešní církev klade důraz na témata, která jsou důležitá.

Text kázání a další informace jsou na webových stránkách https://www.evangeliciopava.com/

Antonín Plachý